Minulý týden se geopolitičtí odborníci zarazili poté, co se tři středovýchodní mocnosti – mezi nimi jeden z nejbližších spojenců USA v oblasti Perského zálivu, Saúdská Arábie, která ještě nedávno odmítala výzvy USA k čerpání většího množství ropy, podepsala pod prohlášení Ligy arabských států, které neodsuzovalo Rusko a místo toho vyzývalo k diplomacii, vyhýbání se eskalaci a zohlednění humanitární situace. Nyní víme proč. (Foto: Flickr)

V nedávném rozhovoru pro The Atlantic byly saúdskému korunnímu princi Mohammedu bin Salmanovi (MbS) položeny tvrdé otázky týkající se tvrdšího postupu Bidenovy administrativy vůči království a MbS osobně ve srovnání s dobou, kdy byl v úřadu Trump.

Zejména vražda a rozčtvrcení saúdského novináře a sloupkaře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího přivedla MbS pod neustálý mezinárodní dohled, ačkoli se z větší části globální elity začaly k Rijádu opět tulit pouhý rok od hrůzné vraždy na konzulátu v Istanbulu v říjnu 2018. Sám Biden již dříve prohlásil, že z korunního prince udělá „vyvrhele“ světového veřejného mínění.

MbS v této souvislosti pro The Atlantic reagoval slovy: „Mám pocit, že na mě nebyly aplikovány zákony o lidských právech,“ řekl.

„Článek XI Všeobecné deklarace lidských práv uvádí, že každý člověk je nevinný, dokud mu není prokázána vina.“ Tím opět naznačil svou vlastní nevinu při zabíjení.

A možná ještě zajímavější byla jeho odpověď na otázku ohledně zhoršených vztahů s Bidenovým Bílým domem a zda si myslí, že mu Biden „rozumí“. „Prostě je mi to jedno,“ řekl korunní princ a vysvětlil, že je na Bidenovi, „aby myslel na zájmy Ameriky“.

„Nemáme právo vás v Americe poučovat,“ dodal. „Totéž platí i v opačném směru.“

Varoval také Washington, aby se „nevměšoval“ do vnitřních záležitostí království, což přišlo také poté, co před lety vyšetřování CIA na vysoké úrovni označilo bin Salmána za nejvyššího představitele saúdské vlády, který pravděpodobně nařídil Chášukdžího vraždu:

Faktický vládce největšího světového vývozce ropy, známý jako MbS, rovněž varoval Spojené státy, aby se nevměšovaly do vnitřních záležitostí absolutní monarchie.

Řekl, že za předpokladu, že se tak nestane, je oddán pokračování „dlouhých, historických“ vztahů Saúdské Arábie se Spojenými státy.

Je pravděpodobné, že MbS se cítí naprosto v pohodě, když Bidenovi odpovídá tvrdými slovy „nezajímá mě to“ na jeho osobní vztahy s demokratickým prezidentem, vzhledem k tomu, že vztahy v oblasti zbraní pokračují v nezměněné podobě.

Biden ve skutečnosti vedl kampaň za ukončení účasti USA ve válce Saúdské Arábie s Jemenem – k tomu však nedošlo. Místo toho Pentagon zůstal v kurzu, pokud jde o poskytování zpravodajských informací o cílení a stálý přísun moderních zbraní – samozřejmě spolu s obvyklými dodavateli obranných služeb. V mnoha ohledech je tedy na této frontě vše při starém.

Ale nyní, když zuří rusko-ukrajinská válka, je tu něco, co Biden potřebuje. Od minulého měsíce začaly USA naléhat na Saúdskou Arábii, aby zvýšila těžbu ropy v souvislosti s rostoucími cenami energií a snahou najít další dodávky pro Evropu. Šlo o součást toho, co Biden tehdy označil za své „aktivní kroky ke zmírnění tlaku na naše vlastní energetické trhy“.

Saúdové tento požadavek rychle odmítli, jak tehdy zhodnotil web Middle East Eye:

„Na energetickém fóru v Rijádu ve středu saúdský ministr energetiky princ Abdulazíz bin Salmán odmítl výzvy k čerpání většího množství ropy a uvedl, že opětovné vyjednávání o kvótách mezi členy Opec riskuje vyvolání větší volatility na ropných trzích…“.

Zdroj: middleeasteye.net