Americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro CNN 9. července oznámil, že „jsme stále daleko“ od dosažení dohod o normalizaci saúdsko-izraelských vztahů, zavedení saúdského civilního jaderného programu a washingtonské záruky za saúdskou bezpečnost.

To, co Biden prozradil, vycházelo především z jeho zpětné vazby z popůlnoční schůzky, která se konala 7. června v Džiddě mezi saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmanem (MbS) a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Během svého tete-a-tete strávili oba muži hodinu a čtyřicet minut diskusemi o různých otázkách společného zájmu. Prvním cílem setkání však bylo zlepšit americko-saúdské vztahy, které se dosud nevrátily na úroveň před rokem 2018, kdy USA obvinily MbS z přípravy vraždy novináře Džamála Chášukdžího.

Nová pravidla USA pro jednání se Saúdy

Architektem politiky vedoucí ke zlepšení bilaterálních vztahů je americký velvyslanec v Rijádu Michael Ratney. Zdroje obeznámené s obsahem saúdskoarabských diplomatických zpráv sdělily serveru The Cradle, že Ratney již dříve zaslal americkému ministerstvu zahraničí soubor „pravidel“, která podle něj pomohou zlepšit vztahy mezi jeho zemí a Saúdskou Arábií.

Prvním z těchto pravidel je přestat se zaměřovat na MbS osobně. V Saúdské Arábii existuje dlouhodobá tradice nulové tolerance znevažování vládce země, ať už je jím kdokoli, ze strany jakéhokoli vnějšího státu. Ratney poznamenal, že MbS sice dokáže žít s americkou kritikou saúdské politiky, ale kritiku své osoby tolerovat nebude, protože ji vnímá jako pokus o podkopání své vlády a zničení svého obrazu. Americký velvyslanec dal jasně najevo, že pokračující útoky na bin Salmána budou bránit zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Rijádem.

Saúdskoarabský ministr energetiky přináší varování ropným medvědům

Druhým Ratneyho pravidlem je změna způsobu komunikace amerických představitelů s korunním princem. Američtí vyslanci jsou při rozhovorech se saúdskými vládci (králem nebo korunním princem) obvykle velmi zdrženliví a nezabíhají do detailů zásadních otázek, které si vyhrazují pro diskuse s ministry a poradci. Ratney doporučil, aby rozhovory s MbS byly podrobné a aby návrhy USA byly jasné.

Blinken přijel do Saúdské Arábie s tím, že přijal doporučení svého velvyslance. Na schůzce s MbS jasně nastínil jednotlivé otázky. Kolébka zhodnotil část obsahu jejich rozhovorů týkajících se dvou politik USA: projektu normalizace izraelsko-saúdských vztahů a snahy Washingtonu zmařit zlepšení vztahů mezi Rijádem a Damaškem.

Americké požadavky byly přímé: Chceme normalizační dohodu mezi vámi a Izraelem; vaše sbližování se syrským režimem je v této fázi zbytečné.

Ne normalizaci s Tel Avivem

Podle arabských a západních diplomatických zdrojů The Cradle se Blinken svého hostitele zeptal: „Proč neuděláte s Izraelem to, co jste udělali s Íránem?“.

Odpověď MbS byla stejně přímá. Na otázku „mírové dohody“ s Izraelem odpověděl třemi body, u nichž podle Blinkena později nebylo jasné pořadí jejich důležitosti:

Toto Washington nikdy nechtěl. Asad v Saúdské Arábii, poprvé od začátku války

Za prvé saúdský korunní princ upřesnil, že král Salmán bin Abdulaziz je stále proti dohodě s Tel Avivem. Za druhé MbS informoval, že plodná komunikace mezi saúdskými a izraelskými úřady pokračuje – například povolení průletu civilních letadel do saúdského vzdušného prostoru a zrušení zákazu účasti izraelských hráčů na mezinárodních sportovních akcích – s následující výhradou:

„Tyto kontakty však brzy nepovedou k mírové dohodě a normalizaci. Zůstáváme věrni arabské mírové iniciativě (iniciativa ze summitu v Bejrútu z roku 2001), která má Palestincům výměnou za komplexní mír poskytnout nezávislý stát. Izrael považoval Abrahámovy dohody za podnět k ignorování Palestinců a podkopávání základů mírového procesu s Palestinci, místo aby je považoval za příležitost ke zvýšení šancí na dosažení trvalého míru. Izraelská vláda schvaluje další projekty osídlování, čímž ještě zvyšuje překážky bránící jakémukoli budoucímu řešení.“

Z pohledu MbS tedy Saúdská Arábie zatím nevidí důvod, proč by se měla vzdát své vlastní arabské mírové iniciativy. Za třetí, uvádějí zdroje, požádal saúdský korunní princ svého amerického hosta:

„Proč bychom vám měli dávat dohodu s Izraelem? Kvůli čemu? Odmítáte, abychom měli mírový jaderný projekt. Od nástupu vaší administrativy k moci jste zrušili označení Hútíů za teroristickou organizaci. Požadujete snížení ceny ropy na úkor našich zájmů. Proč tedy očekáváte, že vám dáme mírovou dohodu s Izraelem? Jsme připraveni jít s Izraelem ještě dál než k normalizaci a dosáhnout regionální integrace Tel Avivu, ale pouze pokud to bude sloužit zájmům naší země.“

MbS: Budeme investovat do Sýrie

Pokud jde o Sýrii, MbS v diskusi s Blinkenem zdůraznil dvě věci. První byl přímý bezpečnostní zájem Saúdské Arábie. Uvedl, že nelegální tok drog do království představuje hrozbu pro bezpečnost jeho obyvatel:

Miliony cvrčků v saúdské Mekce, musela být přerušena modlitba

„Je to jedna z našich priorit. Víme stejně dobře jako vy, že zdrojem číslo jedna pro Captagon je syrské území. Vydali jste zvláštní zákon o boji proti vývozu Captagonu ze Sýrie a usoudili jste, že pašování této drogy poškozuje zájmy Spojených států. Domníváme se, že řešení této krize není možné bez komunikace a koordinace se syrskou vládou. V tomto smyslu považujeme za svůj zájem zlepšit naše vztahy se syrskou vládou.“

Druhý bod MbS se týkal budoucích saúdských investic v Sýrii, kterým se Washington snaží zabránit, aby udržel a prohloubil své hospodářské obklíčení země. Podle diplomatických zdrojů Kolébky bylo Blinkenovi řečeno na rovinu:

„Válka, jejímž cílem bylo svržení syrského prezidenta Bašára Asada, skončila. Znáte naši orientaci na zajištění stability v celém regionu. Jsme připraveni v Sýrii investovat, abychom dokázali syrskému lidu, který zajišťuje své zájmy a prosperitu své země. To je prospěšné pro regionální stabilitu, protože to oslabí nearabské síly v Sýrii,“ – možný odkaz na Írán, Turecko a Rusko.

Zdroje obeznámené s obsahem americko-saúdských setkání uvádějí, že saúdští představitelé od podpisu dohody o sblížení mezi Íránem a Saúdskou Arábií, kterou 10. března 2023 zprostředkoval Peking, již na svých setkáních nepoužívají protiíránskou rétoriku.

Rozdíly mezi USA a Saúdy se zvětšily

V obou otázkách – normalizace s Izraelem a usmíření se Sýrií – měl Blinken s MbS jasné sporné body. Americký ministr zahraničí zopakoval, že jeho země stále věří v dvoustátní řešení pro Izrael a Palestinu, odmítá plány na rozšíření osad na Západním břehu Jordánu a nadále usiluje o řešení konfliktu při zachování bezpečnostních potřeb Izraele.

Saúdská Arábie se připojila k hospodářskému a bezpečnostnímu bloku vedenému Čínou

Blinken poukázal na to, že Bidenova administrativa vyvíjí nátlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, přičemž se odvolával na to, že ho americký prezident po svém návratu k moci odmítl přijmout v Bílém domě. A pochválil pokroky Saúdské Arábie ve vztazích s Izraelem a poukázal na to, že je třeba je posílit, aby bylo nakonec dosaženo mírové dohody.

Pokud jde o Sýrii, Blinken zdůraznil, že jakákoli vstřícnost vůči Asadovi znamená, že mu budou prominuty všechny zločiny, kterých se dopustil, a posiluje pozici Íránu v Sýrii. Otevření se Damašku bez politického řešení podle něj činí syrskou vládu a za ní stojící Írán a Rusko ještě nesmiřitelnějšími vůči svým odpůrcům.

Tlak USA bude pokračovat

Blinken však neváhal a dva dny po schůzce se na svou soukromou diskusi s MbS vykašlal a znovu prosazoval otázku saúdsko-izraelské normalizace, tentokrát veřejně: „Budeme se o to i nadále snažit, abychom na to v příštích dnech, týdnech a měsících tlačili.“ Tímto prohlášením vylučuje jakékoliv termíny, kdy by k tomu mohlo dojít, stejně jako Biden v rozhovoru pro CNN.

Bez ohledu na to, co MbS sdělil Blinkenovi, se zdá, že Washington bude i nadále tlačit na své spojence, aby dosáhli normalizačních dohod s Izraelem, což je politika vytvořená s cílem izolovat Palestince a jejich požadavky na spravedlivé, vyjednané řešení.

USA se budou rovněž nadále snažit zpřísnit ničivou hospodářskou blokádu Sýrie, aby zabránily vládě v Damašku rozšířit svou moc na celé území, aby bránily poválečné obnově země nebo aby přiměly Sýrii ke změně strategického směřování. Navzdory konci války Washington stále doufá, že se mu podaří vynutit si od Sýrie ústupky, které by si nemohl vynutit vojenskými prostředky.

Saúdská Arábie znovu otevře velvyslanectví v Sýrii, čímž rozzlobí USA

Zdá se však, že tato politika USA není v souladu se současnými ambicemi MbS a vizí saúdských zájmů, zejména s ohledem na monumentální geopolitické změny, k nimž dochází v západní Asii i ve zbytku světa.

Neberte to však mylně jako saúdskou vzpouru proti rozhodnutím USA. Zatímco Washington chce komplexní dohodu o normalizaci a míru rychle, MbS tento proces pouze zpomaluje a za jakékoli ústupky požaduje vysokou cenu. Zároveň Izraeli bezplatně poskytuje svobody v různých oblastech, čímž mu na jedné straně zaručuje ochranu před americkým tlakem, na druhé straně pokračující izraelskou podporu v amerických rozhodovacích kruzích.

Zdroj: thecradle.co