Rusko poprvé po více než sto letech nesplácí svůj dluh v zahraniční měně, protože tvrdé západní sankce, jejichž cílem je potrestat Moskvu za invazi na Ukrajinu, omezují její schopnost platit zahraničním věřitelům. (Foto: Flickr)

Země má hotovost, ale nemůže ji dostat k věřitelům, protože sankce vyřadily Rusko z mezinárodních platebních systémů. V neděli vypršela lhůta pro zaplacení úroků z prodlení ve výši 100 milionů dolarů. Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že věřitelům zaplatí v rublech, které by pak mohly být převedeny na dolary, poté, co americké ministerstvo financí uzavřelo mezeru, která Kremlu umožňovala provádět platby dluhů americkým držitelům dluhopisů prostřednictvím amerických bank.

Nesplácení dluhu přispívá k rostoucí izolaci Moskvy od světové ekonomiky a může poškodit její pověst mezi finančními investory způsobem, jehož náprava může trvat roky, tvrdí političtí experti, protože investoři se obávají, že Rusko bude i nadále upřednostňovat své zahraničněpolitické zájmy před zájmy svých věřitelů.

USA tlačí Rusko k platební neschopnosti tím, že blokují platby dluhu

Rusko má spoustu peněz – jen na vývozu pohonných hmot vydělalo během prvních 100 dnů války odhadem 100 miliard dolarů. Sankce uvalené Spojenými státy a dalšími zeměmi mu však znemožnily přístup k jeho devizovým rezervám drženým v zahraničí. (Ruská centrální banka měla k 18. únoru v devizových rezervách více než 640 miliard dolarů, z nichž většina je v počítačích západních centrálních bank ve městech, jako je New York, Londýn a německý Frankfurt).

Minulý týden se Kreml pokusil přejít na obsluhu svého nesplaceného dluhu v rublech a obvinil Západ, že ho donutil k „umělému“ defaultu. Žádný z dluhopisů nemá podmínky, které by umožňovaly splácení dluhu v rublech. Dlužná platba úroků ve výši 100 milionů dolarů měla být provedena 27. května a v neděli vypršela měsíční odkladná lhůta, čímž technicky došlo k selhání.

Co se dělo v roce 1918, kdy Rusko naposledy neplnilo své závazky?

Naposledy Rusko nesplácelo své zahraniční dluhy v roce 1918 během bolševické revoluce, kdy bolševici svrhli cara Mikuláše II. a odmítli přijmout mezinárodní dluhy nashromážděné za carské éry.

Nedávno, v roce 1998, kdy země procházela finanční krizí a rubl se zhroutil, Rusko nesplácelo svůj domácí dluh. Z této krize se dostalo s pomocí mezinárodní pomoci.

Bude mít nesplácení ruského dluhu dopad na světové trhy?

Ministryně financí Janet L. Yellenová minulý měsíc bagatelizovala důsledky nesplacení ruského dluhu a uvedla, že země je již „odříznuta od globálních kapitálových trhů“ kvůli stávajícím sankcím a odlivu investorů kvůli válce. Od únorového začátku války na Ukrajině mnoho investorů a společností ukončilo své investice a opustilo Rusko.

Podle odborníků je to však další velká černá skvrna na mezinárodní investiční pověsti Ruska, ze které se může dlouho vzpamatovávat – zejména s ohledem na předchozí příklady, jako je Argentina, která se potýkala s četnými defaulty. Jeden z nich na počátku roku 2000 Argentinu na dlouhá léta vyřadil z globálních trhů.

Za normálních okolností by se investoři snažili vyjednat s neplatící vládou splátkový plán, ale s ruským ministerstvem financí nemohou jednat kvůli sankcím.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu (vpravo) a další vrcholní představitelé na velitelském stanovišti během inspekce ruských jednotek 26. června. (Ruské ministerstvo obrany/Reuters)

Co znamená neschopnost Ruska splácet dluh pro jeho válku na Ukrajině?

Většina válek za posledních několik století byla zaplacena z prostředků vypůjčených od bank nebo jiných investorů, napsali nedávno političtí experti Michael A. Allen z Boise State University a Matthew DiGiuseppe z Leiden University.

Pokud se válka protáhne, neschopnost Ruska půjčit si peníze by mohla poškodit jeho kampaň, zejména pokud se evropským zemím podaří odvyknout si od ruské ropy nebo pokud ceny pohonných hmot klesnou.

Zdroj: washingtonpost.com