Ruská strana odmítla diskutovat o možnosti převodu dvou ostrovů Kurilského hřebene v rámci jednání o uzavření mírové smlouvy s Japonskem.

A to zejména kvůli obavám z rozšiřování přítomnosti amerického vojenského kontingentu v různých částech japonského souostroví, uvedla agentura Kyodo s odkazem na zdroje v ruských diplomatických kruzích.

Podle jejich údajů poté, co se ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzo Abe v listopadu loňského roku dohodli na zintenzivnění práce na otázce uzavření mírové smlouvy na základě dvoustranného Společného prohlášení z 19. října 1956, japonská strana doufala, že v této věci dosáhne některých dohod během summitu G-20.

Ruská strana však trvala na tom, že prohlášení podepsané v roce 1956 nelze použít ve stávající podobě. Zejména existují obavy z rozšíření přítomnosti americké armády v Japonsku v rámci aliance mezi Washingtonem a Tokiem, v souvislosti s níž ruská strana požádala Japonsko, aby poskytlo konkrétní odpovědi na to, jak hodlá řešit obavy Moskvy, ale žádné  konkrétní údaje nebyly poskytnuty, sdělily zdroje agentury. V této souvislosri ruská strana odmítla vyjednávat o obou ostrovech.

Kromě toho, jak agentura zdůraznila, existují také obavy, že převod dvou ostrovů Japonsku může nepříznivě ovlivnit úroveň podpory vlády ruského prezidenta.

Dialog mezi oběma zeměmi již mnoho let zatemňuje absence mírové smlouvy na konci druhé světové války. Japonsko podmínilo její uzavření návratem jižních ostrovů Kunašir, Šikotan, Iturup a Habomai. Tokio se přitom odkazuje na dvoustrannou smlouvu o obchodu a hranicích z roku 1855.

Pozice Moskvy je, že jižní Kurily se po druhé světové válce staly součástí SSSR a ruská suverenita nad nimi, která má odpovídající mezinárodní právní rámec, je nepochybná.

V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko společnou deklaraci, v níž se Moskva dohodla s Tokiem ohledně zvážení možnosti převodu Habomai a Šikotan po uzavření míru, osudu Kunaširu a Iturupu se to netýkalo. SSSR doufal, že dokument ukončí spor, ale Japonsko to považovalo pouze za součást řešení problému. Následná jednání bezvýsledně.

V listopadu 2018 – po setkání Putina a Abeho v Singapuru – strany oznámily urychlení procesu vyjednávání o mírové smlouvě a Kurilech. Rozhodli se vzít za východisko dokument z roku 1956, což byl vážný ústupek Japonsku.

Moskva a Tokio však zatím nedosáhly žádné dohody.