MOSKVA, RUSKO – Šéf Kremlu Vladimir Putin odmítl jako naprostý nesmysl výroky amerického prezidenta Joea Bidena, že by Rusko v případě vítězství ve válce na Ukrajině zaútočilo na některou ze zemí NATO, a dodal, že Rusko nemá zájem bojovat proti vojenské alianci NATO. (Foto: Flickr)
Válka na Ukrajině vyvolala nejhlubší krizi ve vztazích Moskvy se Západem od kubánské krize v roce 1962 a Biden loni varoval, že přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by vyvolala třetí světovou válku.
Ve výzvě republikánům, aby neblokovali další vojenskou pomoc, na začátku tohoto měsíce Biden varoval, že pokud Putin zvítězí nad Ukrajinou, pak se ruský vůdce nezastaví a zaútočí na některou ze zemí NATO.
„Je to naprostý nesmysl – a myslím, že prezident Biden to chápe,“ řekl Putin v rozhovoru, který v neděli zveřejnila státní televize Rossija, a dodal, že Biden se zřejmě snaží ospravedlnit svou vlastní „chybnou politiku“ vůči Rusku.
„Rusko nemá žádný důvod, žádný zájem – žádný geopolitický zájem, ani ekonomický, ani politický, ani vojenský – bojovat se zeměmi NATO,“ řekl Putin.
Aliance NATO vedená Spojenými státy byla založena v roce 1949, aby poskytla Západu bezpečnost proti Sovětskému svazu. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla rozšířena o některé bývalé sovětské země a země Varšavské smlouvy.
Putin opakovaně označil rozšiřování NATO po skončení studené války za důkaz arogantního přístupu Západu k bezpečnostním obavám Ruska.
Podle článku 5 smlouvy o NATO se „smluvní strany dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti nim všem“.
Putin prohlásil, že dubnový vstup Finska do NATO donutí Rusko „soustředit určité vojenské jednotky“ na severu Ruska v blízkosti jejich hranic.
STUDENÁ VÁLKA?
Neúspěch ukrajinské protiofenzívy v letošním roce vyvolal na Západě i uvnitř Ukrajiny otázky, nakolik jsou ukrajinské a západní cíle porazit ruské síly na Ukrajině reálné.
Představitelé Moskvy a Západu opakovaně hovořili o „nové studené válce“, na jejíž jedné straně stojí Rusko a Čína a na druhé Západ.
Na otázku, jak by bylo možné najít společnou řeč se Západem vzhledem k rétorice na obou stranách, Putin odpověděl: „Budou muset najít společnou řeč, protože s námi budou muset počítat.“
Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí, který hovořil pod podmínkou anonymity, minulý měsíc uvedl, že Putin neuzavře mír dříve, než bude znát výsledky listopadových voleb ve Spojených státech.
Západ podle Putina nepochopil rozsah změn, které přinesl rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a které podle něj odstranily skutečný ideologický základ pro konfrontaci mezi Ruskem a Západem.
„Měl jsem opravdu naivní dojem,“ řekl Putin, bývalý špion KGB, který se dostal k moci v roce 1999, o svých dojmech ze světa v roce 2000.
„Skutečnost je taková, že po pádu Sovětského svazu se domnívali, že stačí trochu počkat, aby Rusko úplně zničili,“ dodal Putin.
Putin považuje válku za součást mnohem většího boje se Spojenými státy, které podle kremelské elity usilují o rozdělení Ruska, zmocnění se jeho obrovských přírodních zdrojů a následné vyřizování účtů s Čínou.
Západ, který představuje Rusko a Čínu jako své hlavní hrozby, tvrdí, že nemá v plánu Rusko zničit. Ukrajina tvrdí, že si nedá pokoj, dokud ze svého území nevyžene všechny ruské vojáky do posledního.
Zdroj: reuters.com