Centrální banka Ruska v jednom ze svých dokumentů popsala tři různé scénáře budoucnosti – „zesílení pandemie“, „globální inflace“ a „finanční krize“. (Foto: Flickr)

Jak píší ruští centrální bankéři, hlavním faktorem ovlivňujícím pravděpodobnost ostré krize je růst zadlužení států a společností se slabými ukazateli finanční stability.

Negativní scénář povede k růstu bublin na finančních trzích a růstu korporátního dluhu.

„Pokud budou nálady dostatečně volatelní na finančních trzích v roce 2022, a procesy na finančních trzích budou mít bublinový charakter, tak rychlé a podstatné zpřísnění finanční politiky USA může vést k růstu neklidu investorů, co se týče perspektivní návratnosti jejich vkladů,“ stojí v materiálu ruských centrálních bankéřů.

Ve výsledku roku 2023 investoři začnou masově prodávat riziková aktiva, vyostří se také problémy s dluhy v ekonomicky slabších zemích – hlavně tam, kde byly nashromážděny „značné dluhy v cizí měně“. To vše v situaci, kdy už nebude k dispozici tak silná podpora mezinárodních organizací, jako tomu bylo v roce 2020.

Jak se uvádí v prognóze, ve výsledku může v ekonomice v průběhu prvního kvartálu roku 2023 začít značný negativní trend, který bude srovnatelný s lety 2008 a 2009 – s „dlouhou periodou nestability a dlouhou periodou obnovy“.

V takové případě klesne cena ropy (na úroveň 40 dolarů za barel). K roku 2024 přitom vyroste na úroveň 45 dolarů, prognózuje centrální banka. V takovém případě klesne i ruské HDP o 1,4-2,4%. Podle očekávání přitom dojde k zvýšení úrokové sazby.

Nehledě na to se ruská ekonomika podle výhledu bankéřů může vrátit do tempa růstu o rozměru 3-4 % v roce 2024.

Zdroj: snews.com