Nikola Tesla se nezabýval jen elektřinou. Mezi jeho vynálezy patří například i mimořádně účinná turbína, schopná i při malých rozměrech poskytovat ohromný výkon. Její fungování vám přiblíží sám Nikola Tesla v článku z roku 1911.
Vnitřek nové Teslovy turbiny.
Nejnovější Teslův vynález
Potvrdí-li se zprávy oznamované americkými časopisy o nejnovějším vynálezu Teslově, stáli bychom před velikým převratem ve stavbě motorů.
Tesla, jemuž vlastně vděčíme za dnešní bezdrátovou telegrafii, a jehož principielní práce o užití elektrické energie sloužily mnoha vynálezcům za podklad jejich prací, sestrojil — tak zní zprávy — turbinu nové soustavy, při níž na 1 HP její výkonosti přejde prý jen 0 05 kg vlastní váhy stroje a hodí se prý stejně pro pohon parou i vodou, vzduchem i všemi plyny, které snad chemicky nepoškozují material turbiny. Obíhajíc v opačném směru může sloužiti za čerpadlo.
Poslyšme, co o ní praví sám vynálezce:
„Dosáhl jsem toho, co bylo od vynalezení parní síly snem všech konstruktérů činných v mechanice: Sestavení dokonalého rotačního stroje, který vykoná práci nejméně pětadvacektrát takovou jako jiný nejlehčí stroj jiné soustavy, stejně těžký s mojím.
Při konstrukci svého stroje využil jsem dvou vlastností všech kapalin a plynů, dávno sice známých, ale nepovšimnutých, totiž přilnavosti a soudržnosti. Necháme-li spadnout kapku vody na lehce nakloněnou kovovou desku, kapka steče, avšak určité množství vody zůstane na desce tak dlouho, dokud se nevypaří neb není setřeno.
Kapka vody může svoji podobu a velikost změnit, avšak přec co do vlastností zůstane kapkou, dokud její součástky nejsou odděleny násilím. To je vlastnost všech kapalin a slove soudržností; vyniká zvláště u těžkých olejů. Právě tato soudržnost spolu s přilnavostí jsou příčinou tření překážejícího lodi při plavbě vodou a vzducholodi při letu vzduchem. Všechny kapaliny mají tyto vlastnosti spolu s plyny a parou, které jsou také tekutinami.
Přistupme k pokusu.
Zmíněná kovová deska měj podobu hladkého kotouče nasazeného na vodorovné hřídeli, a s ní budiž ponořena do nádržky s tekutinou. Co se stane, počne-li se otáčet deska ta, poháněna jakoukoli silou? Kapalina, v níž se deska točí, jest uvedena v pohyb souhlasný se směrem otáčení desky, poněvač v přiléhající části k desce přilíná, a tato část strhuje ostatní vrstvu, s níž souvisí, dík své soudržnosti.“
Teslova turbina na 200 HP.
Toť asi princip odstředivého čerpadla na vodu nebo na vzduch (ventilátoru), jehož kotouče jsou bez lopatek, a v němž se tekutina (voda, vzduch) dopravuje po hladkých kotoučích od osy na obvod jen svojí přilnavostí k nim. A téže vlastnosti využitkovává Tesla i opačně; je-li tlaková voda, stlačený vzduch nebo napjatá pára vpouštěna do soustavy takovýchto hladkých kotoučů uvede je v pohyb.
Pokusná parní turbina, kterou Tesla sestrojil a kterou vidíme na obrázku, sestává v podstatě z řady hliníkových kotoučů namontovaných na hřídeli ve vzdálenostech po 1,5 mm od sebe. Pokusný tento stroj vážil 180 kg při rozměrech 500 x 875 x 1500 mm a konal práci 200 HP; na 1 HP přišla tedy váha 0 9 kg.
Zpotřeba páry činila 17 kg pro 1 HP za hodinu, tedy hodně mnoho; hřídel konala 9000 obrátek za minutu.
Jak patrno z těchto dat, nelze časopiseckým sensačním zprávám o technických vymoženostech vždy doslova věřiti, neboť ani u nás, ani v Americe, nepatří dosud všeobecné technické vzdělání k povinnostem žurnalisty, který pak následkem toho zprávy tohoto druhu přehání vždy do nemožnosti.
Přesto však plyne z toho, co je o Teslově vynálezu zaručeno, že nový tento princip turbiny je technicky upotřebitelným i ve větších rozměrech, a záleží na dalším jeho zdokonalování, aby se jím dosáhlo toho, co si Tesla, jak sám praví, učinil snem svého života, totiž motor, který při výkonnosti jdoucí do set koní váží jen tolik, že jej může unésti člověk v ruce.
Nikola Tesla na svém vynálezu ještě chvíli pracoval. Samotný patent na něj podal až v roce 1913, tedy dva roky po vyjití tohoto článku.
Zdroj historického článku: Epocha 1911, autor Š.
