Rakousko a Maďarsko se dohodly, že nebudou posílat vojenskou pomoc Ukrajině, uvedli rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová a její maďarský protějšek Kristof Szalay-Bobrovniczky na setkání v Budapešti 30. ledna, cituje Euractiv. (Foto: Shutterstock)
Podle vrcholných představitelů je postoj obou zemí k ruské válce proti Ukrajině „jasný“, neboť neposkytují Ukrajině obrannou pomoc, „aby zabránily další eskalaci“.
Szalay-Bobrovniczky dodal, že Maďarsko bude dodávat pouze humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům prchajícím před válkou.
Prezident Volodymyr Zelenskyj 29. ledna ve videopřenosu uvedl, že je důležité, aby Ukrajina nadále dostávala vojenskou podporu od partnerů stejným tempem, protože Rusko se snaží „prodloužit válku, vyčerpat naše síly“.
Německo, Polsko, Španělsko, Spojené státy a Velká Británie veřejně přislíbily, že na základě Zelenského několikaměsíčních žádostí o poskytnutí sofistikovanějších zbraní k poražení Ruska pošlou na Ukrajinu tanky.
Vadym Omelčenko, ukrajinský velvyslanec ve Francii, uvedl, že západní země dosud přislíbily Ukrajině celkem 321 těžkých tanků.
Devět evropských zemí podepsalo 19. ledna společné prohlášení známé jako Tallinnský závazek, v němž se zavázalo poskytnout Ukrajině podporu potřebnou k osvobození celého území, které je v současnosti okupováno Ruskem.
Koncem ledna maďarský premiér Orbán prohlásil, že Ukrajina je zemí nikoho, a přirovnal ji k Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí poté předvolalo maďarského velvyslance na Ukrajině.
Polská RMF FM 19. ledna s odvoláním na vysoce postavený diplomatický zdroj EU informovala, že Budapešť zablokovala vojenskou pomoc v hodnotě půl miliardy eur v rámci sedmého takového balíčku, který byl Ukrajině přidělen v rámci Evropského mírového nástroje.
V prosinci Maďarsko rovněž zadrželo balíček makrofinanční pomoci EU Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Podle zpráv v médiích to EU považovala za pokus Budapešti donutit EU k uvolnění pomoci Maďarsku, která byla zmrazena kvůli nedostatečným reformám v zemi.
Zdroj: kyivindependent.com