Když finský prezident Sauli Niinisto v sobotu telefonoval prezidentu Vladimiru Putinovi, aby ho informoval o záměru Finska požádat o členství v NATO, poznamenal Niinisto, že ho překvapilo, jak „klidně“ Putin reagoval. (Foto: Flickr)

„Celkově byla diskuse velmi dobrá,“ uvedl Niinisto v nedělním rozhovoru pro média. „Říkám klidný a chladný a on nezopakoval ty hrozby, které měl dříve, a jeho lidé říkali, že je to tak, že pokud Finsko vstoupí – to znamená nějaké kontrakroky, vojenské kontrakroky, ať už to znamená cokoli – ale teď to nezopakoval.“

Pokračujíc ve své „klidné“ reakci, Putin vysvětlil své úvahy o krocích Švédska a Finska směrem k NATO před pondělním summitem šéfů Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Moskvě. Putin skupině bývalých sovětských spojenců řekl, že nabídka skandinávských zemí na členství „nepředstavuje hrozbu“, ale přesto může „vyvolat reakci“.

Erdogan prohlásil, že neschválí vstup Švédska a Finska do NATO

„Rusko nemá s těmito státy žádný problém. Neexistuje tedy žádná přímá hrozba ze strany expanze do těchto zemí. Ale rozmístění vojenské infrastruktury vyvolá reakci,“ řekl Putin.

„O tom, jaká (odpověď) to bude, se rozhodneme v závislosti na hrozbách, které se proti nám vytvoří,“ varoval Putin.

Zdůraznil nebezpečí „expanzivní politiky“ NATO, která vede k tomu, že západní aliance „překračuje své zamýšlené geografické hranice“ – a zároveň ujistil spojence z CSTO, mezi něž patří Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán, že Kreml bude situaci bedlivě sledovat.

EU připravila plán na nákup pohonných hmot z Ruska bez porušení sankcí

Oficiální prohlášení vydané na konferenci CSTO vyzvalo k „deeskalaci napětí“ v Eurasii:

„Uvědomujeme si naši odpovědnost za zajištění trvalého míru v euroasijském regionu, zdůrazňujeme význam deeskalace napětí na kontinentu a znovu potvrzujeme naši připravenost k praktické spolupráci s NATO,“ uvádí se v něm.

Poté, co finský prezident i premiér v neděli ráno formálně deklarovali přihlášku do NATO, vydala o několik hodin později podobné prohlášení i švédská vláda, která uvedla, že Stockholm bude „v nejbližší době“ informovat Brusel. Zásadní je, že Švédsko opakovaně vyjádřilo, že nebude hostit rakety NATO se základnou nebo jaderné rakety o

Švédsko v pondělí formálně potvrdilo předchozí oznámení v následujícím textu:

„Podle hodnocení vlády je členství v NATO nejlepším způsobem ochrany bezpečnosti Švédska ve světle zásadně změněného bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedla země v prohlášení zveřejněném na vládních internetových stránkách.

Agentura Bloomberg v pondělí poznamenává, že tento krok přichází „poté, co se Anderssonova vládnoucí strana, sociální demokraté, po únorové ruské invazi na Ukrajinu rozhodla opustit svou dlouhodobou politiku vojenské neangažovanosti“. Minulý týden britský premiér Boris Johnson podepsal obranný pakt s Finskem a Švédskem, rovněž proto, že USA prohlásily, že podpoří jejich žádosti o členství.

V pondělí Helsinky rovněž oznámily, že Dánsko a Island jsou připraveny podpořit Finsko a Švédsko v jakémkoli budoucím scénáři, v němž by se ocitly pod útokem (nehledě na jejich malé armády).

Zdroj: zerohedge.com