Ruský prezident Vladimir Putin v dalším vystoupení před Petrohradským mezinárodním ekonomickým fórem zdůraznil, že protiruské sankce se v souvislosti s prudkým růstem cen plynu a potravin, obavami z inflace a vážnými nedostatky v dodavatelském řetězci vrátily jen proto, aby poškodily obyvatele EU a Západu obecně. (Foto: Youtube)

Prohlásil konec unipolárního světa, jak ho známe:

„V posledních desetiletích se na planetě zformovala nová mocenská centra […] každé z nich rozvíjí svůj vlastní politický systém a veřejné instituce, realizuje své vlastní modely ekonomického růstu a samozřejmě má právo se chránit, zajistit si národní suverenitu. Mluvíme o skutečných procesech, o skutečně revolučních, tektonických změnách v geopolitice, globální ekonomice, technologické sféře, v celém systému mezinárodních vztahů“.

A ještě více, podle překladu státem podporovaných médií:

Ruský prezident kritizoval Evropskou unii za rozhodnutí uvalit protiruské sankce a označil je za „šílené“ a „nepromyšlené“. Putin uvedl, že jejich cílem bylo rozdrtit ruskou ekonomiku jedním tahem, ale že se jim to nepodařilo.

Místo toho politici EU zasadili vážnou ránu vlastní ekonomice, což vyvolalo vysokou inflaci, zdůraznil prezident. Náklady na „sankční horečku“ odhadl jen v letošním roce na přibližně 400 miliard dolarů a poznamenal, že opatření se stanou břemenem na bedrech obyčejných lidí.

„Je jasné, proč vedli tuto propagandistickou kampaň, co znamenala všechna ta zaklínadla o kurzu rublu vůči dolaru 200:1 a tvrzení, že se naše ekonomika zhroutí. To vše byl – a zůstává – nástroj informační války, pokus o psychologický nátlak na ruskou společnost,“ pokračoval a dále zdůraznil, že „některé světové měny páchají sebevraždu“.

Ohledně EU uvedl:

„V současné době je v EU více než polovina ekonomicky aktivních zemí: „Evropská unie zcela ztratila svou politickou suverenitu a její byrokratické elity tančí podle cizí melodie, přijímají vše, co se jim řekne shora, čímž škodí vlastnímu obyvatelstvu a vlastní ekonomice.“

Podle něj dojde na Západě k „výměně elit“ v rámci „revoluční“ změny, kterou iniciovala válka na Ukrajině a nadbíhání USA a Evropy:

„Takové odtržení od reality, od požadavků společnosti, nevyhnutelně povede k prudkému nárůstu populismu a radikálních hnutí, k vážným sociálním a ekonomickým změnám, k degradaci a v blízké budoucnosti i k výměně elit,“ řekl Putin.

V projevu v podstatě prohlásil, že přestože se Západ pokouší ruskou ekonomiku srazit na kolena, jeho snahy spektakulárně selhaly a Západu se to podle Putinových slov vymstí.

Ukrajina právě v pátek získala velkou podporu pro svou kandidaturu na členství v EU, když výkonný orgán 27členného bloku plně podpořil její kandidátský status. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poprvé oznámila, že komise doporučuje, „aby Ukrajina získala status kandidátské země. Samozřejmě za předpokladu, že země provede řadu dalších reforem“.

Při projevu z Bruselu dále uvedla: „Podle názoru Komise Ukrajina jasně prokázala snahu země a odhodlání země dostát evropským hodnotám a standardům.“ Von der Leyenová dále uvedla: „Všichni víme, že Ukrajinci jsou připraveni zemřít za evropskou perspektivu. Chceme, aby s námi žili evropský sen.“

„Ano, Ukrajina by měla být přijata jako kandidátská země – to vychází z pochopení, že byla vykonána dobrá práce, ale důležitá práce také zbývá vykonat,“ řekla von der Leyenová.

Den předtím, ve čtvrtek, se francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi vydali vlakem do Kyjeva, kde Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí vyslali jednotný a „silný signál podpory“. Veřejně podpořili cestu Ukrajiny do EU a vyzvali k „okamžitému získání statusu kandidátské země EU“.

V současné době je rotujícím předsednictvím EU Francie. Její lídr Macron při návštěvě Kyjeva o kandidátském statusu EU prohlásil: „Tento status bude doprovázen plánem a bude zahrnovat také zohlednění situace na Balkáně a v sousední oblasti, zejména v Moldavsku.“

Při předkládání Modovy chyběla jakákoli zmínka o Gruzii, o níž se neuvažuje, což rozzlobilo gruzínské představitele, kteří se na Brusel obořili. Pokud jde o Ukrajinu, i přes nadšenou podporu předních zemí EU se očekává, že proces potenciálního členství bude trvat roky, možná i desetiletí, jak varovali někteří představitelé.

Později v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal rozhodnutí o kandidatuře do EU jako „první krok na cestě k členství v EU, který jistě přiblíží naše vítězství“. Poděkoval von der Leyenové za „historické rozhodnutí“ komise – které však bude čekat na formální schválení na summitu EU 23. až 24. června. Zelenskyj uvedl, že jeho země netrpělivě očekává „pozitivní výsledek“.

V pozadí se těžce vznáší rozhodnutí Moskvy, která se tento týden rozhodla zvýšit tlak na Evropu tím, že drasticky omezí toky zemního plynu pro své největší odběratele v západní Evropě, což způsobilo prudký nárůst cen energií.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svých prohlášeních vydaných ve stejný den, kdy von der Leyenová oznámila předběžné schválení své kandidatury do EU, zdůraznil rostoucí „cenu“, kterou Evropa platí za svůj neústupný proukrajinský postoj a protiruské sankce. Odhadl, že Evropská unie utrpí „ztráty ve výši nejméně 400 miliard dolarů“ v důsledku svých dosavadních četných vln sankcí uvalených na Moskvu.

Znovu odmítl odpovědnost za globální hospodářský pokles a místo toho prohlásil, že inflace, náklady na energie a potravinová krize jsou spojeny s politikou Západu. Dále předpověděl potenciálně katastrofální vývoj pro celosvětové zásobování potravinami, které je již nyní podle zpravodajských serverů ohroženo:

Putin předpověděl, že nedostatek hnojiv by mohl ceny potravin ještě zvýšit, a dodal, že Rusko by mohlo zvýšit svůj vývoz hnojiv a obilí. Tvrdil také, že „chmurné předpovědi“ o stavu ruské ekonomiky se nenaplnily a že jeho vláda úspěšně zastavila růst domácí inflace. „Po vrcholu ve výši 17,8 % je nyní inflace na úrovni 16,7 % a nadále klesá,“ uvedl s tím, že veřejné finance jsou stabilní a úřady přijímají opatření k dalšímu ochlazení ekonomiky.

O krizi v produkci hnojiv a potravin vyvolané v důsledku války však Putin ve svých prohlášeních zdůraznil, že „Rusko za ni nemůže“, a zároveň uvedl, že to ještě není dnešní problém, a naznačil, že vhodná opatření a reakce Západu by mohly nadcházející krizi zmírnit.

Bez ohledu na to však američtí představitelé připravují útok a z „vážného celosvětového nedostatku hnojiv“ obviňují Putina na plné čáře – jak ve čtvrtek z pléna tvrdil republikán Khanna, zatímco Kongres přijímá kroky, kterými se snaží ochránit americké zemědělce a tím i americké spotřebitele před nadcházejícími dopady.

Zdroj: zerohedge.com