Procházky ve francouzských městech stále více připomínají prohlídku nepřátelského prostředí, napsal v rozhovoru s Breizh Info autor knihy „Imigrace. Francouzská katastrofa" Marcus Graven.

Během svých cest po celé zemi byl publicista svědkem toho, jak masové přistěhovalectví „vylidňuje" centra velkých měst, a že následně vypadají jako osídlení v zemích třetího světa.

„Francouzská města se staly oblastí fyzického a intelektuálního nepohodlí. Procházka po nich stále více připomíná výlet do nepřátelského prostředí," popisuje novinář Marcus Graven, autor knihy „Emigrace. Francouzská katastrofa" („Immigration, le nafrage français“). V rozhovoru s Breizh Info Brezon Graven hovoří o své cestě po zemi, která ho inspirovala k napsání knihy.

„Procházeje se ulicemi francouzských měst jsem cítil obrovskou propast mezi projevy takzvaných elit a každodenním životem Francouzů", řekl novinář. „Snaží se nás přesvědčit, že nevidíme, co vidíme," píše Graven o vedení země. Mezitím jsou čtvrti a centrální ulice francouzských měst „zničeny pomalou občanskou válkou". Bít na poplach začíbají i zodpovědné osoby, které „dlouhou dobu byly nezodpovědné".

Před skutečností, že se situace ve velkých městech „vážně zhoršila“, že se v nich upevnil „zákon nejsilnějších – pašeráků drog a radikálních islamistů“, a brzy může být tento proces „zcela nezvladatelný“, varoval Gerard Colomb, který nedávno opustil post ministra vnitra. Starostka Paříže Anne Hidalgová připustila, že některé části města „se úplně rozpadly kvůli drogám".

Starosta Lille, Martin Aubrey, požaduje podporu treestněprávních orgánů, aby se zajistila bezpečnost ve městě. Starostka Nantes Joanna Rollandová vypsala šek ve výši 4 miliony eur na to  aby se převzala kontrola nad migranty, kteří se usadili na centrálním náměstí města. Současně, jak zdůrazňuje autor, všichni výše uvedení politici pocházejí z „socialistické strany", kterou lze jen  obtížně obvinit z nedostatku „otevřenosti a soucitu". „Objevili, že oheň je horký a voda je mokrá," konstatoval publicista.

V jakémkoliv městě ve Francii, bez ohledu zda je to Grenoble, Brest, Nantes, Lyon nebo Marseille, všude viděl totéž: „zřejmé problémy s bezpečností, přemíra agrese, špína, které se hodí spíše na města ze zemí třetího světa“.

„Centrální ulice Brestu a Nantes jsou pod kontrolou obchodníků s drogami a migrantů, falešných jednookých nezletilých, drtivé většiny muslimů," svědčí autor knihy. Ve stejné době, jak uvedl novinář, v dopoledních hodinách v ulicích francouzských měst i nadále připomínají scény z filmů 70. let, ale po 10 hodin, jakoby v důsledku ‚časoprostorová přechodu‘ se všechno se mění, a objeví se „oni“. „Shromažďují se ve skupinách, usazují se na místech, zabírají na náměstí lavice, hlasitě diskutují v nesrozumitelných jazycích," píše Graven ve své knize a zaznamenává „katastrofální neschopnost" měst vyplývající z masového přistěhovalectví.

Navzdory tomu zůstává Graven optimistický ve svých předpovědích do budoucna. Ve svém přesvědčení, i přes úsilí mediální propagandy, nebude daleko doba, kdy osobní zkušenost Francouzů začne určovat jejich politické preference, jak se již stalo ve Velké Británii, Polsku, České republice, Itálii, Rakousku a dalších zemích. „Lidé (tam) pochopili, že globální supertřída jim nepřeje žádnou dobro, ale smrt, aby je nahradily „nové osoby", tvrdí autor.

Nicméně, tento „nový člověk bez kořenů, bez hranic, podřízený pouze zákonu trhu“, opěvovaný politickými elitami, v důsledku toho očekává účast, které neunikl ve své době „homo sovieticus“ a nacističtí „nadlidí“, upozornil novinář. „Jsme svědky znovuzrození národních identit," dodal Marcus Graven.

Zdroj: pz.cz,  breizh-info.com