JAPONSKO – Necelý rok poté, co se objevily zprávy o úspěchu léku, který dokáže regenerovat zuby, začne za několik měsíců jeho první testování na lidech. (Foto: Kitano Hospital)

To otevírá cestu k tomu, aby byl tento lék komerčně dostupný již v roce 2030. V rámci studie, která bude probíhat v univerzitní nemocnici v Kjótu od září do srpna 2025, bude léčeno 30 mužů ve věku 30-64 let, kterým chybí alespoň jedna stolička.

Nitrožilní léčba bude testována na účinnost na lidský chrup poté, co na modelech fretek a myší úspěšně vypěstovala nové zuby bez významných vedlejších účinků.

„Chceme udělat něco, co by pomohlo těm, kteří trpí ztrátou nebo absencí zubů,“ uvedl vedoucí výzkumník Katsu Takahashi, vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie v nemocnici Kitano. „Přestože doposud neexistovala žádná léčba, která by poskytovala trvalé vyléčení, máme pocit, že očekávání lidí ohledně růstu zubů jsou vysoká.“

Po této jedenáctiměsíční první fázi budou vědci následně zkoušet lék na pacientech ve věku 2-7 let, kterým chybí alespoň čtyři zuby v důsledku vrozené vady chrupu, která podle odhadů postihuje 1 % lidí. Tým nyní provádí nábor pro tuto fázi IIa studie.

Výzkumníci poté zvažují rozšíření studie na osoby s částečným edentulismem nebo osoby, kterým chybí jeden až pět stálých zubů v důsledku faktorů prostředí. Výskyt tohoto onemocnění se v jednotlivých zemích liší, ale odhaduje se, že přibližně 5 % Američanů chybí zuby, přičemž mnohem častěji se vyskytuje u starších dospělých.

Samotný lék deaktivuje protein USAG-1 (uterine sensitization-associated gene-1), který potlačuje růst zubů. Jak jsme informovali v roce 2023, blokování interakce USAG-1 s jinými proteiny podporuje signalizaci kostního morfogenetického proteinu (BMP), který spouští tvorbu nové kosti.

Ve studii na fretkách vedl lék k růstu nového zubu (čtvrtý zleva) a také posílil kost ve stávajícím souboru zubů.

V ústech myší a fretek, tedy druhů, které sdílejí téměř stejné vlastnosti USAG-1 jako lidé, vedl k tomu, že se objevily nové zuby.

„Protein USAG-1 má vysokou aminokyselinovou homologii 97 % mezi různými živočišnými druhy, včetně lidí, myší a fretek,“ uvedli vědci. Zatím se však neví, zda se bude zkoušet na bíglech…

Molekulární biolog a zubař Takahashi se zabývá regenerací zubů od roku 2005 a doufá, že tato léčba nebude určena pouze pro vrozené zubní vady, ale pro každého, kdo přišel o zuby, a to v jakémkoli věku.

Zdroj: newatlas.com