Nedávný průzkum, který uspořádal Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), ukázal, že většina mileniálů byla dosti chmurná ohledně možnosti velkého konfliktu v blízké budoucnosti, stejně jako hrozby plnohodnotné jaderné války. (Foto: Pixabay)

Kdo jsou vlastně ti mileniálové? Jde o generaci lidí, kteří se narodili před přelomem tisíciletí. Toto období se většinou datuje zhruba od roku 1983 do poloviny 90. let, někdy se uvádí až do roku 2000. Jinak jsou nazýváni také jako generace Y.

Většina dospělých v letech 20 až 35, kteří se zúčastnili průzkumu Červeného kříže, se domnívá, že je „pravděpodobnější“, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k jadernému útoku, informuje zpravodajská služba ICRC.

Ačkoli 84 % z 16 tisíc mileniálů z 16 zemí uvedlo, že použití jaderných zbraní je nepřijatelné, 54 % uvedlo, že v příštích deseti letech by mohly být zbraně hromadného ničení ještě využity.

Asi 47 % dospělých osob, které se účastnily průzkumu, také uvedlo, že je „pravděpodobnější než ne“, že se během jejich života objeví světová válka, přičemž více než dvě třetiny také naznačují, že války jsou nevyhnutelné.

Pouze dva z pěti mileniálů ze zemí, které jsou v současnosti v míru, jsou přesvědčeni, že v blízké budoucnosti budou pravděpodobně zasaženi válkou nebo ozbrojeným konfliktem, přičemž respondenti z Velké Británie a Švýcarska jsou nejoptimističtější v tomto ohledu.

Průzkum ukázal, že dospělí v zemích postižených válkou mají větší naději na to, že se válce v budoucnu vyhnou, a zároveň jsou opatrní v používání zbraní hromadného ničení – včetně jaderných, chemických nebo biologických zbraní. Nejvyšší negativní reakce na tyto zbraně byly pozorovány mezi Syřany.

Průzkum byl prováděn od 1. června do 7. října mezi rezidenty ze 16 zemí, a to včetně Afghánistánu, Izraele, Ruska, Sýrie, Švýcarska, Velké Británie, Ukrajiny a USA.

Zveřejnění výsledků tohoto průzkumu přichází na pozadí zvýšeného napětí po celém světě, které vyvolalo obavy ze třetí světové války na internetu a v médiích. Vztahy mezi USA a Íránem se dotkly svého minima od atentátu na nejvyššího íránského vojenského velitele Kásima Sulejmáního, po němž následoval teheránský útok na americké základny v Iráku.

Dva jaderné státy, Indie a Pákistán, se v průběhu roku na okraji Kašmíru a dalších záležitostí rozčeřily. Probíhající izraelsko-palestinský konflikt, neustálé neshody o občanské válce v Sýrii, jakož i ekonomická pnutí mezi Washingtonem a Pekingem a pokračující diplomatická hádka Moskvy se svými západními partnery ohledně situace na Ukrajině také vyvolává strach.

Zdroj: icrc.org