V dubnu 2014 americký ministr zahraničí John Kerry navrhoval, aby bylo provedeno druhé referendum o osudu Krym, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro RBK. (Foto: Flickr)

„Všechno je jasné. Skončilo to tak, jak chtěl krymský národ. Ale radši udělejte ještě jedno referendum,“ cituje amerického diplomata Lavrov.

Ale tento návrh Moskva považovala za nemístný: „Na základě jakého článku? Jestli je vám všechno jasné, proč bychom znovu honili lidi na nějaké hlasování?“ Lavrov k tomu dodal, že doufá, že se na něho americký kolega nenaštval a připomněl, že Američan ve svých vzpomínkách zveřejnil i nějaká tajemství z jejich rozhovorů.

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014. Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN. Podle ruského prezidenta tím byla otázka Krymu definitivně vyřešena.

Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány vojenskou operaci proti DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v zimě téhož roku. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

Výbor PACE nedávno přijal návrh rezoluce, ve kterém navrhl, aby ruské delegaci byla vrácena práva na účast v červnovém zasedání. Dokument také navrhuje změnu stanov a zavedení, že v případě námitek nebo přezkoumání pravomocí členové nesmí být zbaveni hlasovacího práva, jejich práva na vystupování a mají být zastoupeni v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Sergej Lavrov tuto situaci okomentoval slovy, že solidní evropské strany pochopili, že rusofobní politika je kontraproduktivní.

„V EU jsou rusofobové v menšině. Ale právě oni spekulacemi na základě solidárnosti a konsensu do nedávné doby určovali politiku Evropské unie a NATO vůči Rusku. Teď už solidní evropské státy pochopily, že tato politika je kontraproduktivní. Už nechtějí následovat rozmary, které vyvolává rusofobní menšina. Bylo to vidět v rozhodnutích, která nedávno přijal Výbor ministrů Rady Evropy, nedávno se také pracovní orgány Parlamentního shromáždění zaměřily na to, aby byla ukončena diskriminace ruských poslanců,“ uvedl také Lavrov.

Vztahy mezi Ruskem a Radou Evropy procházely složitým obdobím. Zbavení ruské delegace řady významných práv vedlo k tomu, že koncem června 2017 Moskva informovala generálního tajemníka Rady Evropy o pozastavení platby části příspěvku do rozpočtu RE na rok 2017 do úplného obnovení pravomocí národní delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland začátkem října s odvoláním na stanovy připomněl, že pokud země neplatí dva roky příspěvky, vedoucí orgán, to znamená výbor ministrů, může uvažovat o otázce vyloučení této země. Dvouletá lhůta by měla pro Rusko uplynout koncem června 2019.

V PACE uznali, že opatření Moskvy způsobila finanční problémy: bylo třeba o 9 % zmrazit rozpočet organizace, deficit činil 1,5 milionu eur.

Zdroj:  rbc.ru