Minulý týden uplynuly tři měsíce od uzavření mírové dohody v Pretorii (Jihoafrická republika) a bylo zjištěno, že během dvou let války v Etiopii zahynulo 600 000 civilistů, což z ní činí jednu z nejkrvavějších válek století na světě. (Foto: Flickr)

Byl to právě zprostředkovatel Africké unie (AU) pro Africký roh, Olusegun Obasanjo, bývalý nigerijský prezident, který v rozhovoru zveřejněném v deníku Financial Times odhadl počet obětí na 600 000 lidí. Konflikt za sebou zanechával kolem „tisíce mrtvých denně“.

Současný tragický počet obětí bohužel potvrzuje ty, které byly zveřejněny v různých dnech a v různých časových obdobích. Dne 2. listopadu 2022, shodou okolností v době podpisu příměří, uvedla Linda-Thomas Greenfieldová, velvyslankyně USA při OSN, že ve válce zahynulo více než 500 000 lidí. O měsíc později Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prohlásil, že „zahynulo“ 600 000 až 800 000 lidí.

Pokud se přesuneme do 20. dubna 2022, Angel Olaran varoval: „Každý den, kdy pomoc nedorazí, zvyšuje tento lidský zločin v Tigray“. Misionář již dříve poukázal na obtížnou situaci v tomto regionu, kde se nachází obyvatelé Wukro a Misie svaté Marie. Podle jeho odhadu již zemřelo 500 000 civilistů a každým dnem umírají další a další lidé kvůli nedostatku nejzákladnějších životních potřeb.

USA vyzývají americké občany opustit Etiopii „co nejdříve“
Angel Olaran (Abba Melaku) již v dubnu 2022 psal o smrti 500 000 civilistů.

První údaje pocházely od výzkumníka Jana Nyssena

První údaje, které se začaly uvádět, pocházely ze studie výzkumníka Jana Nyssena, emeritního profesora geografie na univerzitě v belgickém Gentu. Nyssen, který ujišťuje, že „hlad je používán jako válečná zbraň“, uvádí, že „čísla v Tigraji jsou děsivá, dokonce jsme váhali, zda je zveřejnit, ale práce, kterou jsme provedli, byla velmi důsledná. Náš tým obhajuje odhad 300 000 až 600 000 civilních obětí, aniž by do něj byli zahrnuti bojovníci na obou stranách, které některé zdroje vojenského zpravodajství odhadují na 100 000 až 200 000“.

Rozsah těchto katastrofických čísel činí z války v Etiopii – pro veřejnost „nepochopitelně neviditelné“ – jednu z nejsmrtonosnějších v současném století na světě, uvážíme-li, že byla vypracována pro konflikt, který trval pouhé dva roky a který se odehrával v Tigray, oblasti s přibližně šesti miliony obyvatel. Konflikt způsobil, že dnes „existuje mnoho rodin, které potřebují mikroúvěr na obnovu svého života“.

Tigraj, zapomenutá tragédie

Přestože si tato válka vyžádala mnohem více obětí než válka na Ukrajině, západní média ji z velké části ignorovala. Pro Západ se tato válka z větší části odehrávala v nezájmu, protože ne všechny konflikty a ne všechny humanitární krize jsou stejné, bez ohledu na to, jak velké jsou lidské oběti. Angel Olaran napsal o nerovnosti s využitím humorného příběhu George Orwela „Farma zvířat“ v publikaci „Vysoká morálka… navzdory všem nadějím“.

Konvoj amerického velvyslanectví se stal terčem útoku v Súdánu

Je tragédií, že se Tigraj stal zapomenutou katastrofou. Již v polovině loňského roku ji argumentoval baskický misionář, který napsal „Tigraj je temnou stranou jedna OSN“. Angel Olaran také psal o „Rozdílech v zacházení s OSN a globální nerovnováze“. Již dříve jsme v rubrice našeho blogu zveřejnili, že Angel Olaran je naštvaný, protože svět nedělá nic proti hladu v Tigraji.

Blokáda Tigraje, hlavní příčina úmrtnosti

Vládní blokáda regionu Tigray – Angel Olaran přirovnává Tigray ke koncentračnímu táboru -, která zablokovala přístup humanitární pomoci k civilnímu obyvatelstvu – které bylo uvrženo do obrovského hladomoru – a komunikaci s vnějším světem veškerých informací, krvavé střety, bombardování, rabování, více než 80 % poškozených nebo zničených nemocnic a zánik záchranné služby, masakry zdokumentované OSN atd. vedly k výše uvedenému srdcervoucímu počtu mrtvých. Tigraj se proměnil v centrum znásilňování se zbraní v ruce a výpadků internetu, které ještě zhoršují psychické mučení obětí a jejich rodin. Angel Olaran vyzývá k odstranění nápisu „NIKDY VÍCE“ z archivů OSN, „pokud OSN dokáže ospravedlnit zločiny v Tigraji…“.

Dva roky války v Tigraji

Válka v Tigraji začala 4. listopadu 2020 mezi etiopskou armádou a Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF). Etiopský premiér a nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed vyhlásil TPLF válku a po měsících napětí na politické a správní úrovni zahájil vojenskou ofenzívu Etiopských národních obranných sil (ENDF) proti TPLF. Angel Olaran píše o operaci „Zákon a pořádek“ proti Tigraji. TPLF, která se odvážila zpochybnit moc federální vlády ze svého etiopského regionu, obvinila Abiye z rozdmýchávání napětí od jeho nástupu k moci v dubnu 2018, kdy se stal prvním Oromem, který se ujal úřadu. Do té doby byla TPLF dominantní silou v etiopské vládnoucí koalici, kterou od roku 1991 tvořila etnicky podporovaná Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF). Tato skupina se postavila proti Abiyho reformám, které považovala za pokus o oslabení svého vlivu. Do války se zapojily také amharské milice a eritrejská armáda na podporu etiopské federální vládní armády.

Dohoda o příměří, Pretorijská dohoda

Nejsmrtonosnější válka na světě není na Ukrajině, ale v Etiopii

Dne 2. listopadu 2022 se mírová jednání, která začala 25. října v jihoafrické Pretorii, urychlila a vyústila v Pretorijskou dohodu, která stanovila zastavení bojů, a Výkonnou deklaraci o způsobech provádění dohody, podepsanou 12. téhož měsíce. Tato deklarace stanoví odevzdání těžkých zbraní a demobilizaci bojovníků, obnovení veřejných služeb v Tigray, obnovení humanitární pomoci a stažení všech ozbrojených skupin a zahraničních sil, které bojovaly po boku Etiopských národních obranných sil (ENDF). Tento týden píše Angel Olaran po uzavření mírové dohody v etiopském konfliktu.

Pomalé provádění dohody

Tři měsíce po uzavření Pretorijské dohody se sice dějí kroky k míru – hlavní město Tigraje Mekelle je opět připojeno k vnitrostátní síti, začaly první lety a otevření bank, „ale bez větších změn“ -, ale stále existuje mnoho nevyřešených otázek, které musí všichni zúčastnění aktéři překonat, aby se konečně otočila stránka konfliktu s několika otevřenými frontami.

A konečně v poslední publikaci Ángel Olaran píše „Sebevědomě, i když chybí důkazy“, uvádí, že „pomoc je stále na minimu; úroda byla letos velmi nízká; mnoho rodin má sotva na pokrytí svých potřeb na dva měsíce a vrátilo se na seznam těch, kteří potřebují pomoc. Další sklizeň bude v listopadu. Z tohoto důvodu má jasno v tom, že je třeba zahájit projekty na „podporu zemědělství, aby více rodin mělo přístup k zavlažování a zbavilo se zmíněného nedostatku“.

Zdroj: isolidaries.org