Dánské ministerstvo energetiky vydalo společnosti Nord Stream AG, provozovateli plynovodu Nord Stream, povolení k provedení prací na zachování poškozené větve plynovodu. (Foto: X)

Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vedou z ruského Vyborgu do Lubminu u německého Greifswaldu a protínají výlučné ekonomické zóny Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa a teritoriální vody Ruska, Dánska a Německa.

Německo, Švédsko a Dánsko zahájily příslušné vnitrostátní vyšetřování poté, co byly v září 2022 na plynovodech zjištěny čtyři úniky plynu, dva ve výlučné ekonomické zóně Švédska a dva na dánském území.

V únoru 2024 Švédsko ukončilo vyšetřování s tím, že v tomto případě nemá pravomoc, a krátce nato učinilo totéž i Dánsko.

Odhaduje se, že poškozený plynovod Nord Stream 2 A obsahuje přibližně 9-10 milionů Sm3 zbývajícího zemního plynu, zatímco plynovod Nord Stream 2 B je neporušený a je naplněn plynem o tlaku přibližně 54 barů, sníženém ze 103 barů.

Dánská energetická agentura, která je podle mezinárodního práva povinna povolovat zřizování a provoz plynovodních zařízení na dánském kontinentálním šelfu, udělila 28. ledna společnosti Nord Stream 2 AG povolení k provádění prací na plynovodu Nord Stream 2 a na něm, jejichž cílem je zachovat poškozený plynovod instalací speciálně vyrobených zátek na každém z otevřených konců potrubí, aby se zabránilo dalšímu vyfukování plynu a vtlačování okysličené mořské vody.

Povolení bylo uděleno za řady podmínek, které mají zajistit bezpečný provoz plynovodu, uvedla Dánská energetická agentura a vysvětlila, že společnost musí mimo jiné předložit roční plán pro zařízení plynovodu, aby agentura mohla průběžně sledovat její plány pro budoucnost zařízení.

Společnost Nord Stream 2 AG plánuje provést práce ve druhém nebo třetím čtvrtletí roku 2025, které by měly trvat dva až tři týdny.

Společnost se sídlem ve švýcarském Zugu je mezinárodní konsorcium pěti společností založené v roce 2005 za účelem plánování, výstavby a následného provozu dvou plynovodů.

Pěti akcionáři jsou společnosti Gazprom, Wintershall Dea, PEG Infrastruktur (E.ON), N.V. Nederlandse Gasunie a ENGIE.

Zdroj: offshore-energy.biz