Na západoevropském konci Pásu a cesty si francouzský prezident 25. února telefonicky povídal se svým čínským protějškem o dalším rozvoji spolupráce obou čím dále propojenějších zemí, zejména o spolupráci v energetickém a leteckém průmyslu, jakož i v sektorech zemědělství a potravinářství a vůbec o posilování oboustranné spolupráce. (Foto: Wikimedia)
Hlavy států si vyměnily pozdravy při příležitosti Jarního festivalu i s přáními všeho nejlepšího lidu partnerské země a francouzský prezident doufá, že obě země upevní svou vzájemnou důvěru a respekt a poctivě budou přistupovat k základním zájmům a obavám druhé strany a samozřejmě, že se jim podaří efektivně realizovat jejich hlavní smlouvy o spolupráci.
Spolupráce mezi oběma protilehlými oblastmi Eurasijského kontinentu propojenými Pásem a cestou též zvanou Nová Hedvábná stezka, začíná být evidentně dost čilá, když prezident Xi uvedl, že během roku 2020 si oba vůdci volali pětkrát a pomohlo to zdravému rozvoji čínsko-francouzských vztahů a že to, na čem se vždy dohodli, také pokaždé s úspěchem realizovali.
Podle čínského kalendáře právě začal rok tažného zvířete vola spojeného se symbolikou rozběhu smysluplné usilovné práce, která by ho měla charakterizovat, a tak i prezident Xi říkal, že obě strany by právě v tomto duchu měly pracovat na větším rozvoji bilaterálních vztahů, k čemuž měl i důležitou poznámku, když tvrdil, že Čína podporuje vybudování mezinárodního finančního centra v Paříži. Největším finančním centrem Evropy je Londýn, ale po Brexitu EU vlastně už žádné finanční centrum obdobné světové váhy nemá. Je tedy touhou Francie, aby se Paříž právě takovým centrem stala, a podpora takové těžké váhy světa financí, jako je Čína, by v tomto úsilí mohla významně pomoci.
Ximu se také líbí Macronův přístup, v němž neustále naléhá na strategickou nezávislost Evropské unie, takže zdůrazňoval, jak je posílení Evropy nápomocné vývoji světa k mírovému a stabilnímu multipolárnímu uspořádání s tím, že pak dva nejsilnější hráči světa Čína a EU společně vyřeší řadu globálních problémů.
Xi evidentně věří, že spolupráce obou těchto těžkotonážních hráčů světového jeviště bude pokračovat do další vyšší fáze, když řekl, že by měli spolupracovat, aby se dobře připravili na řadu důležitých politických událostí mezi Čínou a EU, jaké přijdou v další fázi jejich spolupráce.
Upozornil také, že na konci loňského roku podepsaly novou významnou investiční dohodu, teď by však bylo na čase, aby ji Europarlament, co nejrychleji ratifikoval, aby se žádná příležitost, kterou to nabízí, nepromeškala.
Ač západoevropská Francie nepatří de seskupení zemí střední a východní Evropy (CEEC), se kterými Čína prohlubuje spolupráci a tento měsíc proběhl virtuální summit 17 zemí CEEC s Čínou, tak právě o tom prezident Xi se svým francouzským protějškem mluvil, že by rád Francii do snah o posílení této spolupráce zapojil. Přitom je vhodné poznamenat, že některé konfrontačněji zaměřené politické kruhy na specifickou spolupráci CEEC s Čínou i mimo rámec EU-Čína pohlíží s podezřením, a zapojí-li se do její podpory tak významný evropský hráč jako Francie, mohlo by to tyto podezíravé hlasy utlumit.
Xi též naléhal, že by obě země jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN měly pokračovat v prosazování multilateralismu a inspirovat globální úsilí o dodržování rovnosti a spravedlnosti, spolupráce, otevřenosti a inkluzivnosti tak, aby řádně přispěly k dosažení brzkého vítězství v boji lidstva s COVID-19 a prosazovali světový mír a rozvoj.
Poukázal také, jak to Čína myslí vážně, kdy řekl, že Čína nabídla vakcíny na COVID-19 více než 50 rozvojovým zemím, kdy je nutno podotknout, že pro ty je teď obzvlášť těžké na světovém trhu dost očkování sehnat. Též je připravena spolu s Francií podpořit roli Světové zdravotní organizace v mezinárodní spolupráci proti pandemii a zúčastnit se iniciativy Akcelerátory přístupu k nástrojům proti COVID-19 a Mechanismu globálního přístupu k vakcínám na COVID-19.
Xi uváděl, jak se Čína plně zapojila do Iniciativy suspendování obsluhy dluhů G20 a tlačí na dohodu všech významných stran o prodloužení této iniciativy s výzvami k účasti multilaterálních finančních institucí a komerčních věřitelů. Pro Čínu jakožto možná největšího věřitele těchto zemí má samozřejmě odklad splátek jejich dluhů finanční dopady. Ale významnějším ziskem než ten ze splátek je pro ni zvýšení prosperity jejích dlužníků, která vytváří poptávku po čínském zboží a spolupráci, a pokud by obsluha dluhů měla překážek podnícení rozvoje, má rozvoj přednost, a tak tento postoj plně zapadá do její strategie.
Francie je vedle Číny jedním z nejvýznamnějších členů mezinárodní komunity zapojených do Afriky, ale Čína to nevnímá příliš konkurenčně, protože tvrdí, že ji zvýšené zapojení Francie na tomto kontinentu těší a je ochotna o tom s ní komunikovat.
Obě země by podle Xiho měly nalákat více zemí do Pařížské klimatické smlouvy a vzájemně se podpořit v hostitelství 15. zasedání Konference stran úmluvy o biologické diverzitě a 7. Světového kongresu ochrany přírody.
Macron projevoval radost nad rozvojem francouzsko-čínských vztahů a ochotu s Čínou otevřeně a kooperativně spolupracovat k dosažení většího pokroku bilaterální spolupráce v důležitých oblastech i na aktivní výměně mezi celou EU a Čínou.
Také řekl, že doufá, že EU a Čína vyvinou společné úsilí o nabytí účinnosti investiční smlouvy EU-Čína.
Zvláště si cenil pozitivního příspěvku Číny k mezinárodní spolupráci proti pandemii, obzvlášť v pomoci jiným zemím, aby co nejrychleji dostaly vakcíny, a vyjadřoval naději na posílení spolupráce s Čínou na tomto poli.
Macron chce posilovat konzultace s Čínou v zahraničních záležitostech a i Francie chce, aby mezinárodní komunita rozběhla program úlevy od obsluhy dluhů pro Afriku, čímž by se mělo pomoci dosažení ekonomického růstu kontinentu, a těší se, že na tom bude spolupracovat s Čínou.
Vzhledem k rozsahu ekonomické provázanosti Francie s Afrikou je jistě na místě domněnka, že i Francii se více vyplatí posilovat prosperitu tohoto kontinentu zvyšující odbyt francouzským podnikům než trvat na rychlém splácení půjček. Zřejmě jsou v tom obě země opravdu zajedno.
Hlavy obou států spolu ovšem mluvili i o různých regionálních ohniscích sporů v zájmových oblastech.
Francie je tedy zase další zemí na této odlehlé straně Nové Hedvábní stezky, tj. na protilehlé straně Eurasijského super-kontinentu, která se vedle zemí CEEC a Německa chce široce zapojit do spolupráce s Čínou a do budování multipolárního světového řádu. Úzká spolupráce s Čínou tedy určitě není v rozporu s příslušností k Západu, jak by nám někteří ideologové chtěli namluvit. Spolupracovat s ní znamená patřit na stejný Západ jako Německo a Francie.