Polsko i pobaltské země vyjádřily souhlas se středečními velmi provokativními slovy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vyslovil myšlenku využití francouzského jaderného odstrašení k ochraně evropského kontinentu před ruskými hrozbami. (Foto: Flickr / ilustrační)

Macron prohlásil, že zahajuje „strategickou debatu“ o možném rozšíření francouzského jaderného deštníku na celou Evropu – roli, kterou v současnosti plní americké jaderné zbraně umístěné v zemích NATO. V televizním projevu prohlásil, že pokud nebude Putin na Ukrajině poražen, bude hrozit invazí do dalších evropských zemí.

Během více než tři roky trvající války na Ukrajině se malé pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litva vymykaly svou jestřábí protimoskevskou rétorikou.

Francie zůstává jedinou jadernou velmocí v Evropské unii a disponuje – podle odhadů médií – přibližně 290 jadernými hlavicemi, což je důvod, proč ruští představitelé Macronovy výroky rychle označili za „extrémně konfrontační“.

Kreml dále interpretoval tato jingoistická slova jako vyjádření Macronova záměru pokračovat ve válce, která přišla ve stejném týdnu, kdy Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio poprvé označil konflikt za „zástupnou válku“.

Namísto toho, aby Macrona vyzval k opatrnosti nebo mu řekl, aby zmírnil zbytečnou jadernou rétoriku, polský premiér Donald Tusk, jehož země vykonává rotující předsednictví EU, prohlásil, že „musíme tento návrh vážně zvážit“.

Upozornil sice, že „jako vždy záleží na detailech, ale ochota Francie je v tomto ohledu velmi významná“ – ale zjevně se jedná o vůdce země „východního křídla“ NATO, přímo na prahu Ruska, který podporuje další jadernou expanzi.

Také Litva se rozhodla využít příležitosti a signalizovat eskalaci. Litevský prezident Gitanas Nausėda Macronův návrh pochválil jako „velmi zajímavý nápad“.

„Máme velká očekávání, protože jaderný deštník by sloužil jako opravdu velmi vážné odstrašení vůči Rusku,“ řekl Nausėda.

Připojila se i lotyšská premiérka Evika Siliņa, která jej charakterizovala jako „příležitost k diskusi“ o tak významném bezpečnostním opatření mezi ostatními evropskými spojenci. O třetí světové válce nebo jaderném Armaggedonu samozřejmě nepadla ani zmínka.

Přidala se i lotyšská premiérka Evika Siliņa, která to charakterizovala jako „příležitost k diskusi“ o takovém významném bezpečnostním opatření mezi ostatními evropskými spojenci. O třetí světové válce nebo jaderném Armaggedonu samozřejmě nepadla ani zmínka.

Tento týden se proti míru postavila řada evropských států, které se obávají toho, co považují za „špatnou“ Trumpovu dohodu s Moskvou. Dánská premiérka Mette Frederiksenová počátkem týdne skutečně prohlásila: „Mír na Ukrajině je nebezpečnější než probíhající válka.“

Americký prezident mezitím nabídl další slova vysvětlující, proč si myslí, že je Putin připraven na mír…

Ale Macron a jeho evropští spojenci to opět nevidí tak, jak to vidí. Francouzský vůdce zašel ve svém středečním projevu tak daleko, že řekl: „Francie musí uznat své zvláštní postavení – máme nejúčinnější a nejefektivnější armádu v Evropě.“ Potvrdil, že Francie má jaderné zbraně, které může poskytnout širší západní alianci, pokud o to bude požádána.

Zdroj: yahoo.com