Policista Rick Schiff v roce 1996 vyprávěl ve slyšení podvýboru Kongresu, 29. února 1996 srdcervoucí příběh ve kterém tvrdil, že vláda skrývá lék na rakovinu. (Foto: Youtube)

Jmenuji se seržant Ric Schiff. Jsem jedenáctiletý veterán sanfranciského policejního oddělení. Jsem držitelem nejvyššího čestného kovu oddělení za statečnost – to pro mě dříve znamenalo mnohem víc než teď. Dnes bych s vámi chtěl mluvit o své nyní sedmileté dceři. Je to jednovaječné dvojče, její sestra už nežije. Její sestra, když jí byly 4 roky, Crystin, onemocněla vysoce zhoubným nádorem mozku, který se jí rozšířil po celé páteři a mozku. Lékaři nám řekli, že máme vlastně dvě možnosti – vzít si ji domů a nechat ji zemřít, nebo ji přivézt na masivní dávky chemoterapie a ozařování současně. V obou případech zemře, tím si byli naprosto jisti – a to velmi rychle.

V domnění, že její jedinou šancí je standardní cesta, jsme jí dali chemoterapii a ozařování. Spálilo jí to lebku tak, že měla popáleniny druhého stupně, a vlasy se jí už nikdy nevrátily. Na výměnu plenek jsme museli nosit gumové rukavice, protože její moč byla tak toxická a pálila ji.

Na konci půl roku jako zázrakem přežila standardní léčbu, i když se hodně předpokládalo, že ji nepřežije. Stále měla rakovinu. Bylo nám řečeno: „Je nám líto, udělali jsme všechno, co jsme mohli, teď zemře, pravděpodobně během několika měsíců.“ Všichni jsme se snažili, abychom ji dostali z nemocnice. Rozhodli jsme se s manželkou, že se s tím nesmíříme, a začali jsme číst – první kniha, kterou jsem vzal do ruky, třetí kapitola pojednávala o doktoru Burzynském.

Jak asi tušíte, mám jisté odborné znalosti v oblasti podvodů, vlastně jsem si docela jistý, že v místnosti je dost právníků na to, aby mě mohli objednat jako znalce v oboru podvodů – a, provedl jsem vlastní vyšetřování. Nepochybuji o tom, že ten člověk není podvodník. Nepochybuji o tom, že to, co dělá, dělá z upřímné víry, že jeho lék funguje. Nyní jste v pozici, kdy můžete sami posoudit, zda funguje, nebo ne – ale je dobře prokázáno FDA, že není toxický.

O osmnáct měsíců později jsme dceři Antineoplaston vysadili – nezemřela. Neměla žádné známky nádoru, osmnáct měsíců zůstala bez rakoviny. Během jednoho měsíce se jí rakovina rozšířila v mozku. Znovu jsme ji nasadili Burzynského – mimochodem na námitky našich lékařů, kteří měli z nějakého důvodu pocit, že jí selhal. Nasadili jsme jí ho zpět – během devíti týdnů nádor zcela zmizel. Loni v červenci zemřela na neurologickou nekrózu – mozek se jí rozpadl v důsledku ozařování. Pitva ukázala, že byla zcela bez rakoviny. Z dvaapadesáti případů této nemoci, které se kdy vyskytly, nikdo nezemřel bez rakoviny, jen Cryssie.

Takže nezemřela na smrtelnou nemoc – zemřela na to, že jsem se o ni nedokázala pořádně postarat, a zemřela na špatné rady. Zemřela proto, že existuje státní instituce, která šíří nepravdivé informace a nestará se o blaho lidí. Víte, dámy a pánové, že jsem před jedenácti lety složil přísahu a myslím, že většina z nás v této místnosti ji někdy složila, abychom dodržovali ústavu? Hned na začátku se píše „život“.