Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová okomentovala prohlášení polského resortu zahraničí, které obvinilo Rusko ze zkreslování příčin druhé světové války. Prohlásila, že právě Varšava mnoho let podkopávala vzájemné vztahy s Moskvou. (Foto: Wikimedia)

„Agresivní rétorika, bourání pomníků bojovníků s fašismem a iniciativa přijetí protiruských sankcí EU jsou toho jasným důkazem,“ řekla diplomatka.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci, která se konala dne 19. prosince, připomněl, že sovětská vojska vstoupila do Polska „poté, co polská vláda ztratila kontrolu nad svými ozbrojenými silami a nad tím, co se děje na území země“. Zdůraznil, že se polská vláda v té době „nacházela někde v okolí polsko-rumunské hranice“ a „s nikým na toto téma nediskutovala“.

Na schůzce prezidentů zemí SNS Putin také předložil údaje o tom, co polské úřady učinily, když Německo začalo uplatňovat nárok na část československého území. „Současně s Německem požadovaly podíl na kořisti… požadovaly, aby jim také byla předána určitá část Československa," uvedl Putin.

Polské MZV ke slovům ruského prezidenta uvedlo, že jeho výroky vzbuzují „obavy a údiv“ a „představují falešný obraz událostí“. Varšava totiž již několik let zastává názor, že SSSR v roce 1939 zaútočil na Polsko stejně jako hitlerovské Německo.

Za jeden z důkazů viny Sovětského svazu v Polsku považují podepsání sovětsko-německé smlouvy o neútočení (tzv. pakt Molotova-Ribbentropa), který byl uzavřen dne 23. srpna 1939 v Moskvě. Obsah smlouvy neodporoval článkům mezinárodního práva a praxi uzavření mezistátních smluv.

Současně byl podepsán tajný dodatečný protokol obsahující rozdělení sfér zájmů SSSR a Německa. Do zóny vlivu Moskvy se dostala část Pobaltí, Západní Bělorusko, Západní Ukrajina a Besarábie. Evropská hranice SSSR tím byla posunuta na západ.

Podle vojenských historiků umožnil tento pakt SSSR získat „pauzu“ na přípravy k válce, posílit průmysl a zvýšit početní stav Rudé armády. A Němci byli na začátku Velké vlastenecké války nuceni útočit ze vzdálenějších pozic.

Díky tomu se SSSR podařilo včas evakuovat na východ své průmyslové podniky a dodatečně zmobilizovat četné divize, jež pak zadržovaly armády wehrmachtu u Moskvy a Leningradu.

Kromě toho, jak poukazují odborníci, odvrátila sovětsko-německá dohoda o neútočení válku Japonska proti SSSR, poněvadž Tokio bylo nespokojeno s rozhodnutím Berlína týkající se podepsání tohoto paktu, a to bez ohledu na názor japonské strany.

Polsko-ruská skupina pro řešení komplikovaných otázek byla zřízena v roce 2002 během návštěvy prezidenta Vladimira Putina v Polsku. Skupina měla za cíl vysvětlit „bílá místa“ ve dvoustranných vztazích v kontextu historických událostí bez jejich politizace. Činnost této skupiny byla fakticky ukončena v roce 2015, když ji opustil její šéf z polské strany profesor Adam Daniel Rotfeld.

V únoru roku 2017 bylo oznámeno, že polské MZV hodlá činnost skupiny obnovit. Iniciátorem byl polský velvyslanec v Rusku Włodzimierz Marciniak. V březnu roku 2017 se tak ve Varšavě konala akce věnována obnově činnosti polské části polsko-ruské skupiny pro komplikované otázky.

MZV RF učinilo později prohlášení, že obnovení práce vzbuzuje otázky, a že Moskva nevidí smysl v částečném přístupu k obnovení dvoustranného dialogu s Varšavou.

Zdroj: snews.com