Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová varovala, že svět musí být připraven lépe zvládat šoky a „nemyslitelné“ situace ve světě po skončení procesu COVID-19 a v souvislosti s probíhající rusko-ukrajinskou válkou. (Foto: Flickr)
Georgievová se k tomu vyjádřila během panelu World Government Summit, který 14. února v Dubaji pořádal Hadley Gamble z televizní stanice CNBC, kde se zmínila také o nedávných zemětřeseních v Turecku a Sýrii, při nichž zahynulo více než 36 000 lidí.
Na otázku, jak „obtížný“ bude letošní rok, Georgievová odpověděla, že světová ekonomika je stále „ve velmi obtížném místě a globální růst v roce 2023 zpomaluje, ale může to být bod obratu“, přičemž poukázala na pokles inflace v některých zemích.
„To, čeho se velmi obáváme, [je] jedno, neočekávané,“ řekla Georgievová.
„To, co nás naučil COVID a válka, je, že žijeme ve světě náchylnějším k šokům. To, co nás naučilo zemětřesení v Turecku a Sýrii, je myslet na nemyslitelné.“
„Všichni musíme změnit své myšlení, abychom byli mnohem agilnější a mnohem více se orientovali na budování odolnosti na všech úrovních, abychom se dokázali lépe vyrovnat s otřesy,“ dodala Georgieva s tím, že odolnost spočívá v zajištění toho, aby samotná „struktura“ každé země a její společnosti byla silná.
MMF hraje na Ukrajině stabilizační roli
Na jiném místě v úterý Georgievová uvedla, že MMF musí hrát „stabilizační roli“ ve válce na Ukrajině, a dodala, že země bude v letošním roce potřebovat přibližně 40 až 48 miliard dolarů, aby ekonomika fungovala.
Podle Georgievové, která přítomným řekla, že její bratr je ženatý s Ukrajinkou, MMF spolupracuje s Ukrajinou a poskytuje jí rady, jak vést „válečnou ekonomiku“ od začátku ruské invaze v únoru loňského roku.
Dodala, že MMF od začátku války financoval Ukrajině dva balíčky v hodnotě 2,7 miliardy dolarů z vlastních zdrojů a to vedle pomoci poskytované západními zeměmi, jako jsou Spojené státy.
V prosinci 2022 řekla Anna Bjerde, viceprezidentka Světové banky pro Evropu a Střední Asii, rakouským novinám Die Presse, že jen na obnovu poškozené nebo zničené ukrajinské infrastruktury bude potřeba přibližně 500 miliard eur.
V září Světová banka ve společném hodnocení s ukrajinskou vládou a Evropskou komisí odhadla, že současné náklady na rekonstrukci a obnovu na Ukrajině činí 349 miliard dolarů.
Georgievovy komentáře přišly krátce poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal v Kyjevě s vysokými představiteli společnosti JPMorgan Chase, aby s nimi projednal vytvoření platformy zaměřené na přilákání soukromých kapitálových investic do obnovy Ukrajiny a pomoc s poválečným hospodářským růstem.
NATO tvrdí, že Ukrajina potřebuje více munice
Ukrajinská vláda a bankovní gigant již dříve podepsaly v této věci memorandum o porozumění, podle něhož bude JPMorgan mimo jiné radit ukrajinské vládě v otázkách týkajících se finanční stabilizace, vývoje a koordinace strategií refinancování a restrukturalizace dluhu, získání ratingu státu a digitalizace ekonomiky.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 13. února vyzval další spojence, aby poskytli Ukrajině více munice, když předtím uvedl, že ruské síly již zahájily novou ofenzivu před ročním výročím konfliktu.
„Nevidíme žádné známky toho, že by se prezident Putin připravoval na mír. Vidíme pravý opak, připravuje se na další válku, na nové ofenzívy a nové útoky,“ řekl Stoltenberg novinářům.
„Stala se z toho drtivá opotřebovávací válka, a proto je to také bitva logistická. … Pokud jde o dělostřelectvo, potřebujeme munici, potřebujeme náhradní díly, potřebujeme údržbu, potřebujeme veškerou logistiku, abychom zajistili, že jsme schopni tyto zbraňové systémy udržet,“ dodal.
V reakci na Stoltenbergovy poznámky Kreml obvinil NATO, že je organizací, která je vůči Rusku „nepřátelská“ a stále více se zapojuje do války na Ukrajině.
„Snaží se ze všech sil, aby jeho zapojení do konfliktu kolem Ukrajiny bylo co nejjasnější,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zdroj: theepochtimes.com