Několik hodin poté, co se zhroutila německá vláda, což kancléře Olafa Scholze donutilo vyvolat hlasování o důvěře, které se podle jeho slov uskuteční 15. ledna (což si v případě prohry, která je prakticky jistá, vynutí předčasné volby do března), schválil německý kabinet podle agentury Reuters ve středu návrh zákona, který by armádě umožnil zjišťovat připravenost osmnáctiletých na službu v Bundeswehru, protože se snaží zvýšit počty vojáků pro plnění závazků vůči NATO, aniž by se uchýlila k branné povinnosti. (Foto: Flickr)
Agentura Reuters uvádí, že válka na Ukrajině vyvolala v Německu debatu o tom, zda znovu zavést brannou povinnost, která byla ukončena v roce 2011, aby se zvýšily snižující se počty vojáků v reakci na agresivnější Rusko.
V současné době má 180 000 vojáků, které chce do roku 2031 zvýšit na 203 000, a 60 000 záložníků. Cílem je nakonec dosáhnout počtu 200 000 dalších záložníků, což by Německu umožnilo v případě války rychle rozšířit počet svých vojáků na přibližně 460 000.
S ukončením branné povinnosti Německo zastavilo registraci osmnáctiletých osob k vojenské službě, čímž země přišla o spolehlivou databázi údajů o tom, koho může povolat. Cílem nového zákona je mít o těchto počtech opět přehled:
Podle navrhovaného modelu budou muset všichni muži, kterým bude příští rok 18 let, tedy zhruba 300 000, vyplnit digitální dotazník o svém zájmu vstoupit do armády.
Mladým ženám bude tento průzkum rovněž zaslán, ale nebudou povinny na něj odpovídat.
Je poněkud zvláštní, že toto rozhodnutí je ozvěnou rozhodnutí současného britského premiéra jen několik týdnů před jejich vlastními volbami, které skončily drtivým vítězstvím opozice.
Připomeňme, že britský premiér Rishi Sunak se zavázal vrátit povinnou státní službu, pokud vládní Konzervativní strana zvítězí v celostátních volbách 4. července, což vyvolalo celonárodní debatu o politice, kterou Británie opustila před více než 60 lety.
Není to zrovna vítězná strategie, jak získat hlasy „povolávacích“ ročníků? A teď to samé dělají Němci?
Zdroj: reuters.com