Aby pomohli ochladit údajně se oteplující planetu, navrhují šílení vědci použít geoinženýrské „chemtrails“, které by se rozprašovaly na severní a jižní pól, aby je „zmrazili“. (Foto: Flickr)
Vysoko na obloze by byly nasazeny proudové letouny, které by vypouštěly obrovské chuchvalce mikroskopických aerosolových částic, jež by odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru a bránily mu tak v přístupu k Zemi. Tím se prý ledovce ochladí.
Aby se tak stalo, bylo by paradoxně zapotřebí asi 175 000 letů tryskových letadel ročně – což znamená, že bude třeba spálit spoustu znečišťujícího leteckého paliva.
Miliony tun těchto toxických chemikálií se budou také vznášet, než se nakonec usadí na ledovcích a dostanou se do vody, což způsobí nevýslovné škody mořskému životu – ale planeta by se možná alespoň trochu ochladila.
„Podle plánu by flotila 125 vojenských tankerů pro doplňování paliva ve vzduchu vypouštěla oblak mikroskopických částic oxidu siřičitého ve výšce 43 000 stop (13 km) a 60 stupňů zeměpisné šířky na obou polokoulích, což zhruba odpovídá Shetlandským ostrovům na severu a Falklandám na jihu,“ vysvětlují zprávy.
„Částice by se pomalu snášely k pólům na výškových větrech a mírně by zastínily zemský povrch pod nimi.“
Výfukové plyny z tryskových letadel „ochlazujících“ chemtraily rozptylují skleníkové plyny do vyšších vrstev atmosféry, kde údajně působí větší škody
Pokud se letadlům podaří na jaře úspěšně vypustit na oblohu nejméně 13 milionů tun pevných částic, do léta by se teplota v polárních oblastech snížila asi o 2 stupně Celsia „s mírnějším ochlazením ve středních zeměpisných šířkách“.
Počet letů, které by byly k dosažení tohoto výkonu zapotřebí, se rovná celému světovému leteckému provozu dohromady za více než dva dny – nemluvě o skleníkových plynech ukládaných do horních vrstev atmosféry.
Jedna věc je, že se skleníkové plyny hromadí ve spodních vrstvách atmosféry, ale mnohem horší je, že se tak děje vysoko nad zemí, kde létají letadla. Nebyl by tím tedy popřen celý smysl oficiálního dogmatu o globálním oteplování?
Zastánci návrhu říkají, že ne, protože v oblastech, kam by se rozprašovaly aerosoly blokující slunce, žije méně než jedno procento veškeré lidské populace. A náklady spojené s projektem, které činí téměř 11,5 miliardy dolarů ročně, jsou jaksi nižší než u technologií zachycování uhlíku.
„Pokud by se někde vyplatila rovnice rizika a přínosů, bylo by to na pólech,“ říká Wake Smith, který vedl studii o plánu rozprašování. „Jakékoli záměrné otočení globálního termostatu by bylo ve společném zájmu celého lidstva.“
Smith a další klimatičtí alarmisté trvají na tom, že planeta se stala příliš horkou, zejména na pólech. Nakonec podle nich svět dosáhne bodu zvratu, což povede ke zvýšení hladiny moří, které zaplaví místa, jako je Martha’s Vineyard, kde žijí Obamovi.
„Právě teď jsme tam,“ tvrdí sir David King, bývalý hlavní vědecký pracovník vlády a zakladatel Centra pro nápravu klimatu (CCR) na univerzitě v Cambridge.
„Jde o to, abychom získali čas a zároveň hluboce a rychle snížili emise skleníkových plynů. To je zásadní. Pokud budeme pokračovat v emisích současným tempem, jsme uvařeni.“
Shaun Fitzgerald, ředitel CCR, souhlasí. Říká, že všechno to spálené letecké palivo stojí za to, aby se zastavilo oteplování na pólech, protože on a jeho kolegové se „obávají dopadů“ změny klimatu „právě teď“, zatímco dopad leteckého paliva by měl dlouhodobější účinek.
Zdroj: citizens.news