V dubnu 2021 se svět dozvěděl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjednávala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou prostřednictvím textových zpráv o dosud největším kontraktu na 1,1 miliardy dávek vakcín COVID-19.
A zatímco se tyto texty „nějak“ ztratily, společnost Pfizer nyní žaluje Polsko, které se podle dohody EU uzavřené mezi von der Leyenovou a Bourlou zavázalo, že nakoupí o 60 milionů dávek více, než nakoupilo.
„Společnosti Pfizer a BioNTech usilují o to, aby Polsko dodrželo své závazky týkající se objednávek vakcíny COVID-19, které zadala polská vláda v rámci smlouvy o dodávkách Evropské unii podepsané v květnu 2021,“ uvedl mluvčí společnosti Pfizer pro server Politico s tím, že se k žalobě připojuje i společnost BioNTech.
Podle polského listu Gazeta Prawa podala společnost Pfizer občanskoprávní žalobu k bruselskému soudu, protože dávky byly nakoupeny prostřednictvím smluv o společných zakázkách EU, které byly vypracovány podle belgického práva. -Politico
Polsko pod vedením tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Niedzielského a populistické strany PiS učinilo v dubnu 2022 rázný krok, když zastavilo dodávky vakcín s odvoláním na vyšší moc. Toto rozhodnutí, ovlivněné finančními i epidemiologickými faktory, mělo odezvu v celé východní a střední Evropě a vedlo k vlně nesouhlasu s dohodou Komise se společností Pfizer.
Snahy o nové projednání dohody, vyvolané kolektivním protestem několika zemí EU, nespokojenost zmírnily jen částečně. Požadavky na transparentnost a spravedlivější dohodu zesílily, což vedlo Komisi k revizi dohody. Odmítnutí Polska podepsat revidovanou dohodu však poukázalo na rostoucí rozpory mezi členskými státy EU a vyjednávací taktikou Komise.
Po říjnových volbách v Polsku, v nichž opozice získala dostatek křesel, aby se k moci mohl dostat centrista Donald Tusk, došlo k rychlému posunu. Žaloba společnosti Pfizer, která může dosáhnout výše 1,2 miliardy eur, představuje pro Tuskovu vládu obrovskou výzvu. Tento krok společnosti Pfizer nespočívá pouze ve snaze získat zpět ztráty, ale také ve vyslání ostrého vzkazu ostatním státům, které zvažují porušení smluv.
Komisi se podařilo vymoci od společnosti Pfizer závazky k přesunutí některých dodávek, ale to nestačilo k uklidnění hlavních měst.
Vzhledem k tomu, že míra očkování se snížila, začaly se k výzvě k novému vyjednávání přidávat i země mimo skupinu zemí střední a východní Evropy. V jednu chvíli dokonce hlavní města začala požadovat větší transparentnost původních jednání mezi společností Pfizer a Komisí. „Co bylo slíbeno? To bychom opravdu rádi věděli,“ řekl v prosinci 2022 belgický velvyslanec Pierre Cartuyvels.
V květnu letošního roku Komise v tichosti oznámila zásadní přehodnocení inkriminované dohody. Snižovala – o blíže nespecifikovanou částku – počet zbývajících dávek, přičemž dodávky měly být rovněž více rozloženy, a to až do roku 2026. Polsko však odmítlo revidovanou dohodu podepsat. -Politico
Podle polské ministryně zdravotnictví Katarzyny Sójky v komentáři pro Rynek Zdrowia jde o obtížný případ, ale existuje šance, že může skončit „pozitivně“.
Zdroj: gazetaprawna.pl