Washington počítá s jednáními s Moskvou na téma vojenské aktivnosti Číny. Prohlásil to poradce hlavy Bílého domu pro národní bezpečnost John Bolton na návštěvě v Tbilisi.
Podle amerického úředníka neohrožuje jaderný arsenál ČLR pouze USA, ale také Rusko, poněvadž čínské rakety středního doletu jsou schopné doletět až do jeho centrálních oblastí. V odpovědi na otázky agentury Reuters Bolton dodal, že považuje Smlouvu o raketách středního a krátkého doletu za zastaralý přežitek z dob studené války.
„Starostlivý" Washington
John Bolton úředně informoval Moskvu o záměru odstoupit od Smlouvy INF před několika dny, během své návštěvy v Rusku. Americká vláda trvá na nutnosti uzavření nové, rozšířené smlouvy, které se má zúčastnit také Peking.
V Číně vyvolaly výroky americké strany ostře negativní reakci.
„Čína vždy zachovává obrannou povahu své národní vojenské politiky, hájí vlastní státní zájmy a nestrpí žádné vydírání ze strany žádné země," prohlásila mluvčí čínského MZV Hua Chunying.
O tom, že Čína musí převzít závazky ohledně raket středního a krátkého doletu mluvil předtím také Donald Trump.
„Čína není členem smlouvy. Ale musí být," prohlásil prezident USA v odpovědi na otázky novinářů.
Tato americká iniciativa byla podrobena seriózní kritice expertů. Odborníci označili návrh Bílého domu za prakticky nesplnitelný. Zajímavé je, že John Bolton v interview pro ruský list Kommersant fakticky souhlasil s důvody této kritiky. Přiznal, že není prakticky možné přinutit Peking ke snížení počtu raket středního a kratšího doletu, protože tyto zbraně tvoří dnes až polovinu celého čínského arsenálu.
Hrůzný scénář pro USA
Pokusy USA zatáhnout Rusko do jednání o „čínské hrozbě" mají úplně jiné cíle, myslí si experti.
„Bylo by divné si myslet, že prohlášení Johna Boltona je diktováno jakousi „péči" o Rusko. Je jasné, že motiv je úplně jiný, jedná se o pokus vrazit klín mezi dva geopolitické protivníky Ameriky, jak si to představuje sám Bolton i jak to celkově vidí v Bílém domě," vysvětlil v rozhovoru pro RT vedoucí sektoru problémů regionální bezpečnosti Centra vojensko-politických výzkumů RISI Sergej Jermakov.
Expert připomněl, že při obviňování ČLR Bílý dům současně hovoří o nějakých „porušeních" dohod Ruskem.
„USA se kritiku na adresu Ruska pokoušejí spojit s vytvářením protičínských schémat," vysvětlil expert.
Podobný pohled má i politolog Alexandr Asafov. Podle jeho názoru jsou v Bílém domě přesvědčeni o tom, že Čína je jedním z „principiálních" nepřátel USA. Trump ze strany Pekingu vidí hrozbu pro americkou ekonomiku. Proto se tým prezidenta Ameriky snaží všemi možnými metodami vysvětlit společnosti, nakolik je nebezpečná Čína. Téma „čínské hrozby" stojí na čele i v mezinárodním snažení USA, myslí si expert.
„Nejhorším scénářem pro USA je sjednocení ekonomické moci Pekingu a obranného potenciálu Ruska. V takovém případě Washington s jistotou nevydrží a nezachová si prvenství v době před světovou ekonomickou krizí, kterou očekávají američtí analytici. O této hrozbě pro USA již dávno hovoří v kuloárech. Nyní se ale Bílí dům snaží rozpoutat neshody mezi Čínou a Ruskem," zdůraznil Asafov v rozhovoru s RT.
Například, velké znepokojení Washingtonu vyvolává spolupráce Pekingu a Moskvy při využívání Severní mořské cesty — v budoucnosti se tato cesta může stát jednou z hlavních dopravních tepen pro dodávky zboží do Evropy, s čímž jsou USA velmi nespokojeny. Jak ovšem říkají experti, zabránit těmto snahám americká strana nemůže, jelikož se jedná o ruskou sféru vlivu v Arktidě.
V srpnu bylo informováno o snahách sklonit Čínu k účasti na protiruských sankcích. To prohlásil koordinátor amerického ministerstva zahraničních věcí Daniel Fried.
„My také hovoříme s Jižní Koreou a Singapurem. Měli jsme konzultace s Čínou, budeme v nich pokračovat," prohlásil americký diplomat.
O měsíc dříve americký prezident Donald Trump začal řešit čínskou tématiku v rámci jednání s Vladimirem Putinem.
„Máme obrovské množství témat, které potřebujeme projednat — velmi zajímavá témata, počínaje od takových otázek, jako je obchod, komerce, vojenské otázky, a také otázky, které se týkají Číny, jaderné politiky. Promluvíme si o našem společném příteli Si (Ťin-pching)," prohlásil Trump v odpovědi na přivítání ruského kolegy.
Experti tuhle repliku vyhodnotili jako pokus amerického prezidenta garantovat podporu Moskvě při čelení Pekingu.
Čína se stala první zemí, proti které byly použity americké sankce v rámci zákona O čelení protivníkům Ameriky pomocí sankcí (CAATSA). Konkrétně byla omezení aktivována vůči oddělení zbraní Centrální vojenské rady Číny. Důvodem pro sankce posloužil nákup ruských stíhaček Su-25 a S-400 čínskou stranou.
Garance bezpečnosti
Čína je velkým importérem ruských zbraní. V devadesátých letech to byly právě kontrakty s Pekingem a Indií, kdo umožnil ruskému obrannému průmyslu přežít složité časy, říkají experti.
Pro Peking, který je od konce 80. let pod západními sankcemi, tyto kontrakty byly také nezbytné: v mnohém právě díky ruským dodávkám dokázala Čína modernizovat svoji armádu.
V této době Čína odebírala přibližně třetinu ruského zbraňového exportu, vrcholu bylo dosaženo v roce 2005, následně začala úroveň čínských akvizic klesat. Tato tendence je spojena s růstem čínského obranného průmyslu.
Nový impuls dostalo rusko-čínské partnerství ve vojenské sféře po událostech v roce 2014, kdy se země NATO vrátily k rétorice studené války a zavedly sankce proti Rusku. Již tehdy mohli v Pekingu předpokládat, že podobný útok na Čínu je jen otázkou času.
Dnes za podmínek rostoucího tlaku ze strany USA Rusko a Čína zesilují spolupráci jak v ekonomické, tak i v obranné sféře. Jak dříve prohlásila čínská strana, vojenská spolupráce mezi Čínou a Ruskem dnes zažívá nejlepší periodu za celou historii vzájemných vztahů.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching během setkání, které se odehrálo na začátku června, se dohodli na zvyšování spolupráce mezi armádami obou zemí. Země rychle přešly od teorie k praxi: již v srpnu čínské letectvo bylo na strategickém cvičení Vostok 2018.
Toto partnerství je stejně výhodné pro Rusko i pro Čínu, která také musí zvyšovat svůj obranný potenciál tváří v tvář západní hrozbě. Jak vysvětlil Sergej Jermakov, Číně není vlastní demonstrace síly. Peking vždy dával přednost realizaci svých cílů za pomoci měkkých metod.
„Panikaření v tomto kontextu není vůbec potřeba, ale Američané se ho pokoušejí vyvolat kvůli tomu, aby zaseli nedůvěru mezi sousedy a partnery," zdůraznil expert.
