Německá vláda zřídila nový poradenský úřad, jehož cílem je podporovat osoby postižené konspiračními narativy, dezinformacemi a dezinformacemi. (Foto: Flickr)

Iniciativu Poradní kompas pro konspirační myšlení, která byla oznámena 27. února v Berlíně, podpořilo Spolkové ministerstvo pro rodinu a ministerstvo vnitra.

Odstupující ministryně vnitra Nancy Faeserová ze Sociálnědemokratické strany (SDP) varovala, že konspirační narativy jsou „záměrně šířeny s cílem rozdělit společnost a podkopat důvěru v nezávislou vědu, svobodná média a demokratické instituce“.

Uznala sice, že svobodná diskuse je v demokracii nezbytná, ale zároveň tvrdila, že taková vyprávění „mohou podněcovat extremistické ideologie a podněcovat ke kriminálním nebo násilným činům, přičemž antisemitské konspirační teorie jsou obzvláště rozšířené“.

Faeserová poznamenala, že rodinní příslušníci, přátelé a kolegové si často jako první všimnou, že je někdo ovlivněn konspiračním myšlením.

Tvrdila, že: „Otevřený dialog na úrovni očí se často zdá nemožný, protože druhá osoba není otevřená argumentům.“

Vláda rovněž spustila informační webovou stránku, na níž vysvětluje, co označuje za „konspirační ideologie“.

Podle webu se takové myšlení vyznačovalo hlubokou nedůvěrou k institucím a přesvědčením, že světové události manipulují tajné, zlovolné síly.

Tato vyprávění se podle ní dynamicky přizpůsobují událostem v reálném světě a zahrnují nové „důkazy“, aby podpořily svá tvrzení.

Jako příklad byly uvedeny konspirační teorie o 11. září a Covidu. Webová stránka varovala, že tyto ideologie mohou podporovat populistické a extremistické myšlenky a posilovat nedůvěru ve vědu, odborníky a demokratické instituce.

Rozlišovala mezi tím, co nazvala zdravým skepticismem, a konspiračním myšlením a tvrdila, že konspirace se nesnaží o racionální diskusi nebo vyvrácení důkazů, ale místo toho předkládá neověřitelné a ideologicky motivované příběhy.

Stránka také tvrdila, že lidé ze všech společenských vrstev mohou být vtaženi do konspiračních ideologií, zejména v dobách osobní krize nebo odcizení.

Mezi příznaky znepokojení podle ní patřila sociální izolace, obsedantní sdílení konspiračního obsahu, odmítání mainstreamové žurnalistiky a víra ve skryté elity ovládající světové dění.

V extrémnějších případech mohou jedinci vyjadřovat nepřátelství nebo dokonce násilné fantazie vůči těm, které vnímají jako součást spiknutí.

V reakci na krok vlády tvrdá pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) 27. února na X uvedla: „Je nepochopitelné, za co tato vláda, která je stále u moci, utrácí peníze občanů z jejich daní (na zařízení).

„A ještě nepochopitelnější je, že se [lídr Křesťanskodemokratické unie Friedrich] Merz stále ještě jasně nedistancoval od toho, že chce ministerstvo vnitra přenechat Faeserovi a SPD.“

Projekt byl součástí programu „Žít demokracii!“, spolkového programu financování nevládních organizací a občanských iniciativ, které se hlásí k podpoře demokracie a ochraně menšin – a zároveň dostávají značné spolkové dotace.

Zdroj: brusselssignal.eu