Evropská unie se „střelila do plic“ neuváženými hospodářskými sankcemi vůči Rusku, které, pokud nebudou zrušeny, hrozí zničením evropské ekonomiky, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. (Foto: Flickr)

Od únorové invaze Ruska na Ukrajinu a následných sankcí se dodávky plynu do Evropy omezily a ceny pohonných hmot prudce vzrostly, takže se země snaží doplnit zásoby a diverzifikovat kanály dodávek. Rusko označuje své akce na Ukrajině za „zvláštní operaci“.

Prudký nárůst cen plynu a elektřiny přiměl nacionalistu Orbána, aby ve středu omezil léta uplatňovaný strop na ceny komunálních služeb pro domácnosti s vyšší spotřebou, a zrušil tak jednu z charakteristických hospodářských politik 59letého premiéra.

„Zpočátku jsem si myslel, že jsme se jen střelili do nohy, ale nyní je jasné, že se evropská ekonomika střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán, dlouholetý kritik sankcí, v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas.

Podle Orbána Ukrajina potřebuje pomoc, ale evropští lídři by měli přehodnotit svou strategii, protože sankce způsobily rozsáhlé škody evropské ekonomice, aniž by oslabily Rusko nebo přiblížily několik měsíců trvající válku k nějakému řešení.

„Sankce Ukrajině nepomáhají, jsou však špatné pro evropskou ekonomiku, a pokud to tak půjde dál, evropskou ekonomiku zahubí,“ řekl Orbán. „To, co vidíme nyní, je neúnosné.“

„V Bruselu musí nastat okamžik pravdy, kdy vedoucí představitelé přiznají, že se přepočítali, že politika sankcí vycházela ze špatných předpokladů a musí se změnit.“

Orbán, který byl v dubnu znovu zvolen, uvedl, že bez středečního omezení, které vyvolá skokové zvýšení nákladů na energie pro domácnosti, jež spotřebovávají energii nad celostátní průměr, by musel být celý režim omezení cen za komunální služby zrušen.

Ekonomové z Morgan Stanley uvedli, že omezení by mohla zvýšit inflaci, která je již nyní nejvyšší za posledních dvacet let, o 1,5 procentního bodu, což ještě zhoršuje slabý forint.

Před dubnovým hlasováním ekonomové odhadovali náklady na omezení cen veřejných služeb až na 1,5 bilionu forintů (3,71 miliardy USD), což spolu s řadou opatření, která pomohla Orbánově volební kampani, způsobilo prudký nárůst rozpočtového deficitu.

Orbán čelí zatím nejtěžší výzvě od svého nástupu k moci v roce 2010, kdy inflace dosáhla nejvyšší úrovně za posledních dvacet let, forint se ocitl na rekordně nízké úrovni a fondy Evropské unie se ocitly v nejistotě kvůli sporu o demokratické standardy.

Další Orbánovo rozhodnutí urychlit tento týden přijetí zákona o zvýšení daňové sazby pro statisíce malých firem v rámci širší snahy o omezení narůstajícího rozpočtového deficitu vedlo v Budapešti k několika protestům.

Zdroj: alarabiya.net