O podzemních civilizacích existuje zajímavá kniha – nazvaná „Geheime Unterwelt“ (Tajný podzemní svět) od slavného objevitele jeskyní a tunelů Heinricha Kusche a jeho ženy Ingrid Kuschové. (Foto: WF)
Napsali několik knih o starověkých jeskynních a tunelových systémech v Rakousku, Asii a po celém světě.
Autoři ve svých knihách dokázali, že před rokem 1580 lidé obchodovali s podzemními tvory pomocí celosvětové sítě tunelů. V letech 1550 až 1590 nařídila katolická církev všechny vchody do jeskyní a tunelů uzavřít a zakázala komunikaci s podzemními lidmi. Byly zapečetěny na základě úředního nařízení.
Heinrich a Ingrid Kuschovi použili dokumenty rakouské královské rodiny „Wurm“, uložené v královském archivu ve Vídni. Tato pochází z roku 1592 (viz foto). V textu se uvádí, že průzkumník nerostů Strahler Arbogast objevil tunel (v rakouském městě Kalwang – město existuje dodnes). Okamžitě navázal kontakt s podzemním kmenem zvaným „Kamen“. Krátce poté začal s Kameny „oboustranně výhodný“ obchod. Církev však obchodování s podzemními lidmi zakázala, protože se obávala o „blaho široké veřejnosti“ a kvůli některým „událostem“.
Autoři nalezli množství dobových podpůrných informací. Z dokumentu z roku 1580 vyplývá, že církev nařídila zasypání jam, jeskyní a tunelů pod městem Klosterneuburg v Rakousku. Ty byly podle autora vybudovány před tisíci lety. Církev nařídila, aby byly výplně utěsněny dvojitým cementem a naplněny vodou, aby se zajistilo, že zpod nich nikdy nikdo nevyleze.
Oficiální příkaz uzavřít podzemní civilizace byl vydán na Tridentském koncilu v roce 1550. Byl schválen a prosazen katolickou církví na Západě a pravoslavnou církví na Východě. Byl zde také zástupce Osmanské říše. Celý tehdejší křesťanský a muslimský svět se shodl na uzavření tzv. pekelných bran. Koncil se rozhodl dekret nezveřejnit – v té době to zřejmě nebylo nic neobvyklého. Závažná rozhodnutí se uchovávala v církevních archivech, ale veřejnost je viděla jen zřídka. Existují však zprávy o církevních kázáních z té doby, v nichž bylo lidem nařízeno, aby na svých pozemcích uzavřeli jámy, jeskyně, závrty a vchody tunely. Jednalo se o kampaň, která trvala stovky let (a možná trvá dodnes). Královské rody po celém světě dostávaly příkazy, aby zajistily uzavření jeskyní a děr na svém území.
Další text z knihy „Geheime Unterwelt“, napsaný královskou rodinou jménem Ramming, převzatý z Královského archivu ve Vídni (AVA), byl zaznamenán v 18. století a opsán z textu napsaného v roce 1512. V textu se hovoří o rodu Rammingů, kteří byli kdysi „svobodnými sedláky“ a v roce 1130 postavili stejnojmenný hrad. Zmiňuje se o jejich rodu a o tom, že obchodovali „s podzemním lidem Kara“ (jde o přímou citaci). Uvádí se zde také, že díky rodinným vazbám na podzemní lid mohli pomoci „uctívaným pánům z Černého kamene“ osamostatnit se.
Kdo byli „páni z Černého kamene“? Podle autorů Kusha a dalších to byla odštěpená skupina a nástupci templářů.
Staré dokumenty se zmiňují o obchodních vztazích s dalšími podzemními národy kromě Kamenů: existuje rasa zvaná Unis, další se jmenuje Stirpas a lid zvaný Sannadi…
Zdroj: biosferaklub.info