Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neuznává ruský status Krymu, protože hraje „starou hru“ a sleduje vlastní předvolební cíle, soudí krymský politolog Děnis Baturin. (Foto: PoR)

Takto okomentoval výrok Erdogana, který na tiskové konferenci se svým ukrajinským kolegou Volodymyrem Zelenským prohlásil, že „anexi Krymu Turecko neuznává a ani neuzná“.

„To je stará Erdoganova hra. Neuznává ruský status Krymu, kupuje ale od Ruska S-400 a dostává se do konfliktu s USA. Sleduje vlastní předvolební cíle, a když mluví o zájmech krymských Tatarů, má na mysli především diasporu v Turecku. Od prezidenta Turecka bychom neměli očekávat jinou rétoriku, bude i se nadále chovat prudce a říkat ostré výroky, aby se distancoval ode všech zdrojů síly v zahraniční politice,“ řekl Baturin v rozhovoru pro Sputnik.

Podle jeho názoru podobnou politikou vytváří Erdogan pro sebe a pro svou zemi vážná politická rizika.

Ruští politici se domnívají, že pozice tureckého prezidenta svědčí o tom, že se neřídí pravdou a skutečností, ale pokouší se také koketovat s ukrajinskými úřady. Vůdce turecké strany Vatan Dogu Perincek prohlásil, že Erdogan by měl uznat znovusjednocení Krymu s Ruskem, pokud se Ankara považuje za strategického partnera Moskvy. 

Krym a situace na Ukrajině

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014. Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN. Podle ruského prezidenta tím byla otázka Krymu definitivně vyřešena.

Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány vojenskou operaci proti DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v zimě téhož roku. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

 Západ obvinil Moskvu ze zasahování do vnitřních událostí na Ukrajině a zavedl proti Rusku sankce, Moskva přijala stejná opatření a začala import nahrazovat vlastní výrobou. Moskva řadu obvinění Evropy a USA odmítá a zdůrazňuje, že žádné z obvinění nebylo podloženo nějakými důkazy.