Tisíce žen si stěžovaly, že po vakcinaci proti koronaviru se jim změnil menstruační cyklus. Vědci jejich tvrzení zpočátku odmítali jako nepodložené. (Foto: Flickr / ilustrační)

Nyní ale připouštějí, že za bolestivější menstruaci možná skutečně může očkování proti covidu-19.

Jak uvedla na svých stránkách Al-Džazíra, ženy hlásily silnější krvácení, migrény a nepravidelnost menstruačního cyklu. Problémy se mají týkat všech značek vakcín.

Odborníci přímé spojení mezi vakcínami a problémy s menstruačním cyklem zpočátku odmítali a stížnosti žen zlehčovali.

Podle nich byl počet nahlášených případů příliš malý nebo změny mohly být přivozeny jinými faktory jako například zvýšený stres spojený s pandemií.

Nicméně, tento přístup podle Al-Džazíry odradil mnoho žen od vakcinace, a ještě více přispěl k šíření dalších dezinformací o očkování proti covidu-19.

Teprve po velkém množství žádostí se výzkumníci začali zabývat potenciální spojitostí mezi očkováním proti koronaviru a změnami menstruačního cyklu.

Špičková vědkyně: Vliv vakcíny Covid-19 na menstruační cyklus je třeba prozkoumat, už 30 tisíc žen nahlásilo změny

Britská léková agentura (MHRA) dostala hlášení od více než 30 tisíc žen a američtí výzkumníci posbírali přes 140 tisíc dalších stížností.

Americký Národní institut zdraví (NIH) minulý měsíc rozdělil granty v hodně více než 1,5 milionu dolarů (přes 33 milionů korun) na výzkum spojitosti mezi očkováním a menstruačním cyklem u žen.

Příčina, proč vědci tak dlouho ignorovali negativní účinky očkování na ženy, může spočívat v tom, že klinická studia je jednoduše nezkoumala.

Americká novinářka Maya Dusenberyová se domnívá, že vědcům, kteří testují vakcíny jednoduše chybí povědomí, že polovina populace menstruuje. Problém se tak netýká pouze vakcín proti koronaviru, ale otázky lékařské péče o ženy.

Účastnice klinických studií vakcín proti koronaviru vypověděly, že se jich na periodu nikdo neptal. Výzkumníci se ale hájí tím, že bylo nutné vyrobit bezpečnou očkovací látku za velmi krátkou dobu, což si vyžádalo zrychlení celého procesu.

Za zmínku ovšem stojí, že nedostatečné zastoupení žen v klinickém výzkumu je dlouhotrvající problém. NIH začal vyžadovat účast žen na klinických testech teprve od roku 1993.

Jejich dřívější neúčast byla odůvodňovaná proměnlivou hladinou hormonů, což znesnadňuje výzkum. Dříve velkým strašákem vakcín proti koronaviru byla možnost vzniku trombóz a zánětu srdečního svalu.

Nicméně, před nedávnem výzkumníci přišli se zjištěním, že riziko srdečních potíží po nákaze koronavirem je větší než po aplikaci vakcín.

Zdroj: snews.com, aljazeera.com