Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní navigace GPS přijímačů vyvázaných lodí začnou dělat psí kusy. Lodě se jako zázrakem přemístí na ranvej nejbližšího letiště.

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící u Kerčského průlivu. / C4ADS

Falešné signály civilního letiště

Think-tank C4ADS analýzuje bezpečnostní situace ve světě pomocí veřejně dostupných dat. O ruském matení GPS vydal nedávno podrobnou obsáhlou zprávu, na níž posléze upozornil web Foreign Policy. Je to velmi zajímavé čtení. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní zřejmě cestuje se zařízením, které vysílá falešný GPS signál, matoucí přijímače v okolí. Zpráva upozorňuje, že případů rušení GPS bude daleko víc, než se C4ADS podařilo zaznamenat. Je velmi pravděpodobné, že se netýká jen lodí. Data z jiných typů GPS přijímačů jsou však hůře dostupná.

Podle think-tanku je matení GPS ochranou proti atentátu na ruského prezidenta pomocí dronu. Rušička GPS, kterou Rusové používají, se vydává za civilní GPS a vysílá falešné souřadnice místního lokálního letiště.

Komerční drony mají totiž obvykle ve svém programu pevně daný bezpečnostní mechanismus, který je nutí vrátit se nebo přistát, pokud vlétnou do prostoru letiště. Je to bezpečnostní opatření proti srážce s letadlem. Dron s bombou, který by chtěl případný atentátník použít proti Putinovi, by se tak – aspoň teoreticky – měl po přiblížení k prezidentovi sám od sebe deaktivovat.

Atentát pomocí dronu není přitom žádný výmysl paranoidních „kremelských mozků“. V srpnu 2018 se někdo pokusil pomocí dvojice bezpilotních letounů s výbušninou sprovodit ze světa venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv část komentátorů tvrdí, že vražedný útok byl fingovaný a zorganizoval ho sám Maduro, na věci to nic nemění. Politik se dronem zabít dá.


Pozice letního sídla ruského prezidenta Putina

Rusové se proti takovému útoku snaží pojistit. Matení GPS je však možné sledovat. Někdy kvůli němu vyjdou najevo věci, které by si Rusové raději nechali pro sebe. Jeden ze zajímavých objevů think-tanku C4ADS je přítomnost GPS rušičky u záhadného paláce na pobřeží Černého moře. Zahraniční média dlouho spekulovala, že prezident Putin používá luxusní stavbu v italském stylu poblíž lázeňského města Gelendžik jako svou daču (letní sídlo). Rusko to popíralo. Přítomnost GPS rušičky však svědčí o opaku. C4ADS tvrdí, že je v paláci zapnutá od rána do večera.

Rušení GPS

Terminologie GPS útoků není podle zprávy jednotná ani mezi experty.  Navzdory tomu se dají rozdělit do tří hlavních typů:

První by laik snad mohl nazvat klasickou rušičkou, protože útočník vysílá šum, který brání GPS přijímačům najít signál z družic.

Druhá technika je už výše popsané matení falešným signálem. GPS zařízení pak ukazují nesprávnou polohu. Uživatel to většinou na první pohled pozná (např. vidí loď zakotvenou na ranveji letiště).

Třetí technika je propracovanější verze předchozí. Útočník může svou oběť pomocí falešného signálu nenápadně navést, kam se mu zlíbí. Klame jak samotný přijímač, tak uživatele. Z veřejně dostupných dat zatím plyne, že Rusové nejvíc používají techniku číslo dvě. Matou GPS přijímače, aby ukazovaly nesmyslnou polohu.

Skutečná pozice lodí vs. pozice lodí podle rušeného signálu (na letišti Gelendžik) / C4ADS

Tisíce rušení GPS lodí

C4ADS se mezi únorem 2016 a listopadem 2018 podařilo dále identifikovat 9883 útoků, které ovlivnily GPS 1311 lodí. Jak už bylo řečeno, jde nejspíš jen o špičku ledovce, poněvadž autoři zprávy se omezili jen na nejsnadněji dostupná data. Nejvíc případů rušení zaznamenal think-tank v okolí Krymu (resp. Kerčském průlivu), Petrohradu a ruských základen v Sýrii. Zajímavé je, že když se okolo srpna 2017 začalo o rušení poprvé psát, počet incidentů klesl. Minimálně část rušení má pravděpodobně na svědomí Federální služba ochrany (FSO) pohraniční stráže.

FSO řeší ochranu ruských veřejných činitelů. Podle C4ADS nakupovala FSO prostřednictvím krycí firmy vybavení, které by se dalo ke klamání GPS použít. Byla mezi nimi i souprava pro radioelektronický boj Šipovnik-Aero, jež se montuje na nákladní automobily značky Kamaz. Šipovnik-Aero slouží k rušení dronů, televizních a rozhlasových vysílacích stanic, komunikačních středisek, ale i mobilů nebo Wi-Fi. Dosah Šipovnik-Aero proti dronům je až deset km.

Zpráva C4ADS popisuje několik případů, kdy se během návštěvy Vladimira Putina lodě z přístavů – nebo aspoň jejich GPS přijímače – záhadně přemístily k blízkému letišti. Když v září 2016 navštívil Vladimir Putin společně s premiérem Dmitrijem Medveděvem staveniště Krymského mostu, lodě zakotvené v Kerčském přístavu se najednou ocitly poblíž letiště Simferopol. Leží ve vnitrozemí poloostrova, dvě stě kilometrů od přístavu.


Známe pozice rušení signálu GPS;  větší foto / C4ADS

O dva roky později se Putin účastnil otevření už dokončeného mostu na Krym. Byla to velká sláva. Ruský prezident osobně vedl konvoj nákladních automobilů, který po mostě přejel z Ruska na Krym. Plavba průlivem byla v té době omezená. I tak se ale čtyřiadvacet lodí zakotvených v okolí objevilo na souši. Tentokrát to bylo na letišti Anapa, vzdáleném od mostu asi 65 kilometrů. Další dva podobné případy se staly během putinových návštěv města Bolšoj Kameň na východním pobřeží Ussurijského zálivu v Japonském moři, respektive tamních velkých loděnic Zvezda.

Při první návštěvě, 8. září 2017, se jediná loď uvázaná v loděnici přemístila na ranvej letiště ve Vladivostoku na opačném břehu zálivu. Za rok, 11. září 2018, se situace opakovala. Kromě ochrany veřejných činitelů klamou Rusové GPS přijímače i v okolí vojenských základen a jiných strategicky důležitých objektů.

S bezpečností ani s hranicemi si přitom nedělají starosti. C4ADS identifikoval 7900 případů matení GPS mimo ruské výsostné vody. Letadla ohrožuje klamání GPS víc než lodě. Rušička umístěná na základně Hmímím v Sýrii vystavovala podle C4ADS letouny v okolí falešnému GPS signálu, který byl pětsetkrát silnější než originál.


Rusové údajně ruší GPS i mimo své teritoriální vody

Masivní rušení GPS je zcela běžné

Jedny z prvních zpráv o masivním rušení GPS přijímačů se objevily během společného vojenského cvičení Ruské federace s Běloruskem v roce 2017, pojmenovaného Zapad 2017. Norská dopravní letadla tehdy hlásila ztrátu GPS signálu. Zároveň došlo k výpadku mobilní sítě v západním Lotyšsku, a dokonce k výpadku tísňové linky 112 (což ovšem úplně nesouvisí se systémem GPS). Situace se opakovala během cvičení NATO Trident Juncture v roce 2018. Norské aerolinky Widerøe hlásily ztrátu GPS signálu ve svých letadlech, pohybujících se nad severem země.

Finská služba řízení letového provozu vydala kvůli výpadku GPS signálu zvláštní varování. Piloti se, stejně jako námořníci, umí orientovat i bez GPS. Nikdo však nepochybuje, že výpadek systému je ohrožením bezpečnosti. GPS využívá v dnešní civilizaci kde co.

Kromě rizik zřejmých na první pohled, jako je ohrožení bezpečného pohybu letadel, lodí, nebo (samořiditelných) automobilů, existují i méně zjevná nebezpečí. Matení GPS může narušit provoz různých zařízení závislých na časové synchronizaci, poněvadž GPS se používá i jako zdroj přesného časového signálu. V nebezpečí mohou být energetické sítě, ale třeba i burzy cenných papírů.

Zdroje:  Static1,  The Drive,  Foreign Policy,  Defense One,  Foreign Policy,  Foreign Policy,  Armadninoviny.cz