„Španělsko bodlo nůž do zad NATO.“ Toto naštvané obvinění pronesl známý britský analytik Nile Gardiner, který ve své době konzultoval Margaret Thatcherovou a nyní pracuje v americkém strategickém výzkumném ústavu Heritage Foundation. Jeho kolega a krajan Luke Coffey nazval chování Madridu „vrcholem nezodpovědnosti“.
Zuřivost spojenců království silně kontrastuje s klidem španělského tisku, včetně nepříliš nakloněných Rusku novin El País, které uveřejnily zprávu s absolutně neutrálním nadpisem: „Ruská flotila se vrací do Ceuty po třech letech". V textu se uvádí, že lodě připluly do Ceuty „pouhé tři dny" po návštěvě ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Madridu. Kromě toho článek dává na vědomí, že Španělsko pouze utrpělo ztráty následkem svého rozhodnutí z roku 2016 uzavřít své přístavy pro ruské vojenské lodě, jak to vyžadovalo vedení NATO pod záminkou nepřípustného jednání Moskvy v Sýrii.
Podle oficiálních údajů během 6 let, počínaje rokem 2010, zapluly lodě ruské flotily do přístavu Ceuty 60krát. Město navštívilo 10 000 ruských námořníků. Díky tomu se místní rozpočet zvýšil za toto období o 4,5 milionů eur.
Není divu, že Ceuta přivítala návštěvníky z Ruska s neskrývaným nadšením. „Tolik očekávaný návrat ruských lodí je velká událost pro nejrůznější sektory městské ekonomiky," napsaly místní noviny El Pueblo de Ceuta a uvedly, že „podobné lodě přinášejí často větší výhody než výletní lodě s tisíci cestujících". Noviny El Faro de Ceuta s nadšením popisují podrobnosti návštěvy lodí z Ruska, zvláště „oficiální obřad" provázený „dvanácti výstřely z ruských děl".
V interview pro Sputnik Mundo řekl Santiago Velo de Antelo, rektor Španělské diplomatické akademie, že objevení se lodí ruské flotily v přístavu Ceuty je „návratem k normální situaci, která byla narušena v roce 2016".
Co se týče nespokojenosti partnerů Španělska, především Londýna, tak ta souvisí se strachem ze ztráty kontroly nad Gibraltarským průlivem, „možná nejdůležitějším na světě", zdůraznil odborník.
Španělský právník a ekonom Guillermo Rocafort řekl, že pozice Velké Británie je falešná, neboť Londýn vůbec nenapadne se s někým radit, když přístav „uzurpovaného Gibraltaru, právem patřícího Španělsku", přijímá atomové ponorky, včetně těch, které se „nacházejí v havarijním stavu", jak se například stalo v roce 2005.
„Španělsko dalo Velké Británii, USA a celému světu jednoznačně najevo, že je nezávislou zemí, která má vlastní zájmy a právo rozhodování, aby tyto zájmy uhájila. Někoho samozřejmě rozčiluje, že Madrid zaujal neutrální, a já bych dokonce řekl přátelské stanovisko vůči tak důležité zemi, jako je Rusko," řekl Guillermo Rocafort.
Podle jeho slov stále více uznávaných španělských odborníků vyzývá ke spolupráci s Ruskem. Patří k nim i plukovník Pedro Baños, kterého nový předseda španělské vlády Pedro Sanchéz málem jmenoval ředitelem pro národní bezpečnost.
„Rusko a Španělsko, to jsou západní a východní hranice Evropy, máme si vzájemně co nabídnout z ekonomického, humanitárního i vojenského hlediska. Nemá smysl pod nátlakem jiných států odmítat spolupráci," prohlásil Guillermo Rocafort.
