Co když je všechno, co jste se učili o původu civilizace, špatně? Buďte si jistí, že některé části naší historie jsou úmyslně utajovány. (Foto: Flickr)

Naštěstí si ale postupně začínáme uvědomovat, že to všechno mohlo být i jinak, a jak archeologické, tak i geologické objevy odhalují existenci vyspělých a sofistikovaných civilizací, které žily ještě v prehistorických dobách. Ještě donedávna archeologické komunity šířily názor, že počátky lidské civilizace sahají až po skončení doby ledové, čili někdy kolem roku 9600 př.n.l. 

Tehdejší předchůdci člověka jsou považováni za primitivní, necivilizované lovce a sběrače, kteří nebyli schopni komunikace či architektonických návrhů. Po roztátí ledovců, kolem roku 4000 př.n.l. lidé vyvinuli systém zemědělství a začali budovat komplexní ekonomické a sociální struktury. Archeologové věří, že první města vznikla okolo roku 3500 př.n.l. v Mezopotámii a krátce nato v Egyptě. Nejstarší evropskou stavbou je pak Stonehenge, datovaný mezi léta 2400 a 1800 př.n.l.

Tohle je zavedená chronologie, která se vyučuje na školách, a které společnost věří. Prehistorická společenství, jako např. Atlantida, byla prohlášena za mýtus.

Až doteď. Nové výzkumy totiž ukazují, že vyspělé civilizace osidlovaly naši planetu už daleko dřív.

„Vše, co nás učili o původu civilizace, nemusí být pravda. Mýty o Atlantidě a jiných pradávných civilizacích se nejspíš brzy ukáží být pravdivé.“

Danny Natawidjaja, PhD, geolog ve Výzkumném centru pro geotechnologii z Indonéského vědeckéhoinstitutu.

Od roku 2011 Dr. Natawidjaja a jeho tým pracují na geologickém průzkumu jednoho místa v Indonésii asi 160 km od Bandugu. Roku 1914 zde byly objeveny megalitické stavby postavené okolo vrcholu z bloků čedičových sloupů. Když zde byly pokáceny stromy, ukázalo se, že bloky tvořily pět teras. Předpokládá se, že byly používány k meditaci a odpočinku. Místo bylo místními prohlášeno svatým a nazváno “Gunung Padang“, tedy “Hora světla“.

To, co Natawidjaja objevil v Gunung Padang, bylo neuvěřitelné. Kopec totiž ve skutečnosti není přírodní, ale jde o 90m pyramidu. Co je ještě více kontroverzní, je fakt, že pyramida je mnohem starší, než si kdokoli umí představit. Jak Natawidjaja pokračoval v bádání níže a níže pod zemí, zjistil, že použitý materiál pochází z období 25000 – 22000 př.n.l. Tím dokázal, že megalitické stavby a civilizace jako takové existovaly už dávno před dobou ledovou.

„Tyto megality v Gunung Padang, které jsou ještě o 7000 let starší než Stonehenge, dokazují, že to, co se učíme ve školách, neplatí. Je načase začít nazírat na civilizaci jako na mnohem starší a záhadnější, než jsme si mysleli. Jak už jsem zmínil ve svém kontroverzním bestselleru z roku 1995 ‘Otisky bohů‘.“

Graham Hancock

Řecký filosof Platon rovněž věřil, že před dobou ledovou existovala vyspělá civilizace. Jeho zaznamenané rozhovory s ostatními učenci datují zánik Atlantidy zaplavením, které nastalo po zemětřesení okolo roku 9600 př.n.l..  Ne náhodou se toto datum shoduje se současnou znalostí rychle stoupající hladiny moře ještě před koncem doby ledové.

„Gunung Padang není přírodní úkaz, nýbrž člověkem postavená konstrukce, která dokazuje, že zde existovala dnes již ztracená, velmi vyspělá civilizace. S klidem může konkurovat i pyramidám v Egyptě nebo jiným megalitickým stavbám v Evropě.

Dr. Danny Natawidjaja

Vyvstává tedy otázka: Co se stalo s pradávnými civilizacemi? Proč nepřežily následné období mladšího dryasu, které se datuje 10900 – 9600 př.n.l.? Je dobře známo, že mladší dryas byl pro Zemi skutečně katastrofálním klimatickým obdobím s velmi obtížnými klimatickými podmínkami. Vědci dlouho debatovali nad spojitostí této periody s vyhynutím severoamerické fauny jako např. medvěda krátkočelého nebo kočky šavlozubé. Existuje ta samá spojitost také s poklesem populace a zmizením tehdejších civilizací?

Nový výzkum, kterého se účastnil i James Kennett, profesor z Univerzity Santa Barbara v Californii, spojil mladý dryas s kosmickou událostí, nejspíše se srážkou komety a Země. Kennett výzkum komentuje:

„Identifikovali jsme tenkou vrstvu nanodiamantů na třech kontinentech včetně severní Ameriky a západní Evropy, což může být vysvětlitelné pouze kosmickým zásahem. Také jsme našli kovové materiály, které se formují až při teplotě 2200°, která nemohla vzniknout při požáru či vulkanismu, ale pouze při kosmickém zásahu.“

Je prokázané, že během mladého dryasu zažila Země silné změny klimatu, a to i ostrý pokles teplot, dokonce i nižší než v období doby ledové. Náhlé oteplení okolo roku 9600 př.n.l. však způsobilo rychlé tání ledovců a tím i zvýšení hladiny moře.Kennett a jeho tým si myslí, že tyto události byly způsobeny kosmickou událostí, podobnou, které zapříčinila i vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let. Tuto součást historie vědci označili jako “isochron“. Byl “isochron“ zodpovědný za záhadný zánik ztracených civilizací?

„Není překvapující, že během této doby vyhynulo spoustu velkých zvířat, takže je samozřejmé, že byli ovlivněni i naši předkové. A nejen ti ‘primitivní‘, ale i ti z vyspělých civilizací, které byly kvůli těmto dramatickým změnám smazány z naší historie.“

Zdroj: phys.org, gh.com