Takto by se led podle očekávání chovat neměl. (Foto: AGU/Geophysical Research Letters/Whyjay Zheng)


Satelitní data ukazují, jak led Vavilova ledového příkrovu 24. června 2018 proudil podle vzoru vodního toku do oceánu. (Foto: © AGU/Geophysical Research Letters/Whyjay Zheng.

Vědci si myslí, že poprvé spatřili zrození rychle se pohybující ledové řeky. Tyto tzv. ledové proudy jsou rychlé toky ledu s dlouhou životností, které tvoří střední části o něco více statické ledové formace, známé jako ledový příkrov.

Na Zemi jich je jen hrstka. Formují se v odlehlých končinách Arktidy a Antarktidy, a jakmile se vytvoří, mohou pak vydržet desítky i stovky let. Ale až dosud ještě nikdo nikdy neviděl, jak se to vytvoří.

Teď ale v novém článku publikovaném 21. listopadu v žurnálu Geophysical Research Letters tým glaciologů tvrdí, že v roce 2013 začala v Ruské Arktidě dosud nevídaná rychlá událost, která asi znamená rozběh vzniku takového dlouhodobého ledového proudu. Tato událost zvaná vzedmutí ledovce je něčím na způsob zamrzlé povodně. Ohromná množství ledu se vydají ke svému zániku a chrlí je to s rachotem do oceánu.

„Poté, co se ten ledovec na počátku v roce 2013 vzedmul, tak si pořád drží svůj rychlý tok, kdy se valí rychlostí 1,8 kilometrů za rok,“ píší autoři této nové studie. To je „neobvykle vysoká dlouhodobá rychlost u vzedmutého ledovce.“

Až donedávna si výzkumníci mysleli, že glaciální vzedmutí jsou běžnými událostmi nezávislými na účincích klimatické změny, která rozehřívá ledovce po celém světě. Výzkumníci vzedmutí věřili, že k tomu dochází jako součást normálních cyklů nárůstů a ústupů ledových příkrovů, při kterých se snadno doplňují.

Na ledové proudy pohlížely jako na oddělený, neprovázaný jev, píší výzkumníci. Ale ty události v posledních letech, včetně této události, zpochybňují názory o tom, že ledové toky nejsou provázané s těmito vzedmutími, a že ta vzedmutí jsou tažená hlavně klimatem, píší výzkumníci.

To původní vzedmutí na místě zvaném Vavilovův ledový příkrov se teď podle toho článku už natáhlo do řadu let se táhnoucí události, která trvale přetváří celý region. Ta oblast je polární pouští, takže z roku na rok tam přibývá jen maličko ledu. A 11% procent té ledové masy v regionu – 9,5 miliardy metrických tun ledu už odteklo do oceánu, v důsledku čehož průměrná tloušťka tohoto ledovcového příkrovu značně poklesla. Jinými slovy, ten led ze vzedmutí se nedoplňuje, jak vědci typicky předpokládají, že by tomu při událostech tohoto typu mělo být.

„Podíváte-li se na satelitní snímky, tak to vypadá, jako by se celé západní křídlo ledovcového příkrovu prostě potápělo do moře,“ uvedl v prohlášení Whyjav Zhen, výzkumník Země z Cornellovy univerzity a vedoucí autor tohoto článku. „To ještě nikdo předtím neviděl.“

Klíčovým důkazem, že vzedmutí se přeměnilo na proud, je objevení se „řezných okrajů“ kolem toho proudu, píší výzkumníci. To vzedmutí je prostě prudké vnoření ledu do vody, ale zrovna tak jako proudy kapalné vody, tak ledové proudy si vytváří jasně ohraničené trasy krajinou.

Jak vidíme ze satelitu, jsou okraje tohoto nového proudu tmavší a mají menší odrazivost, píší výzkumníci. To je ukázkou toho, že dlouho trvající oblast rychle se pohybujícího ledu se střetává s pomalým regionem kolem ní, říkají.

„Po dobu tří let bylo pozorováno formování řezných okrajů, což jsme ještě neviděli na jiných ledovcích,“ píší.

Výzkumníci pořád pracují na tom, aby tato vzedmutí ledu pochopili, jak je to pak provázané s ledovými proudy a jak s tím hýbe klimatická změna. Ale vzedmutí na Vavilovovi je nový důležitý zdroj dat, co pomůže skládanku toho příběhu dát dohromady.

Autor: Rafi Letzter

Zdroj: livescience.com