Polský web Visegrad Insight několik dní před eurovolbami varoval, že pokud Polsko nevstoupí do eurozóny, tak ztratí vliv a zůstane na periferii EU. (Foto: Flickr)

Důvodem mají být ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Redaktoři časopisu, jehož vydávání z části financuje Visegrádský fond, navíc tvrdí, že na euro již „tiše“ přechází Česko i Maďarsko.

„Pokud se nechceme ocitnout na okraji Evropské unie během nového údělu, musíme spolupracovat s centristickými stranami v Evropském parlamentu a začít se snažit o vstup do eurozóny,“  píší autoři článku.

„Novým údělem“ myslí iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona reformovat Evropskou unii, kterou dotyčný označuje za „evropskou renesanci“. Tu francouzská hlava státu prezentovala v otevřeném dopise, jenž byl zveřejněn ve 28 evropských novinách.

„Tato vize je koherentní a elegantní, ale rovněž velmi nebezpečná pro Polsko a zbytek střední a východní Evropy, která se zakládá na exkluzivním integračním principu,“ varují autoři.

Podle něj země, které nepatří do eurozóny, se odsunou na periferii EU a nebudou mít rovnoprávný přístup k evropským fondům a rozhodovacím procedurám. Autoři připomínají, že Francie vždy raději podporovala integraci před rozšiřováním a strašák v podobě „invaze polských instalatérů“ se čas od času vrací do francouzské domácí politiky.

Macronovu vizi prozatím brzdí německé pochyby, nicméně, nové rozložení Evropského parlamentu může situaci změnit. Článek psaný před volbami správně odhadl oslabení Evropské lidové strany, která spolu se sociálními demokraty ztratila svou většinu. Teď, píší autoři, budou muset hledat podporu i u liberálů z ALDE&R, kam spadá i Macronovo hnutí En Marche!

V souladu s výsledky evropských voleb tato nová velká koalice, pokud se skutečně vytvoří, bude mít 435 ze 751 hlasů, tedy dostatek pro schválení nového šéfa Evropské komise a legislativních návrhů, které z ní vzejdou.

„Tato nová koalice posune těžiště doleva, blíže k vizi Emmanuela Macrona (…),“ analyzují rozklad parlamentních sil.

Aby se Polsko neocitlo na periferii Evropy, je podle autorů nutné, aby přijalo podmínky francouzského prezidenta a opustilo złoté ve prospěch eura. Tento krok však zatím odmítá vládní Právo a spravedlnost (PiS). Podle autorů je to ale nezodpovědné.

„Pro voliče PiS je téma schválení nebo odmítnutí eura zcela okrajové. Na druhou stranu případná snaha přijmout euro vládou PiS vezme vítr z plachet těm, kdo kritizují současnou vládu, ať už doma nebo v zahraničí,“ stojí v článku.

Dále v textu přicházejí s překvapivým tvrzením, podle kterého Česko i Maďarsko proces přijetí eura již zahájily:

„Česká republika i Maďarsko tiše začaly přijímat společnou měnu,“ tvrdí. „Za několik let se může stát, že budeme poslední zemí v regionu bez společné měny, a tudíž budeme jediní, kdo bude vyřazen z rozhodovacích procedur,“ varují.

Přitom však, jak ukázal průzkum stranických preferencí, který těsně před eurovolbami dne 20. května provedla  televize Nova, většina českých stran přijetí eura odmítá. Jedná se jak o  ANO, které evropské volby vyhrálo, tak i o ODS, Piráty a SPD. Jediný, kdo jasně euro podporuje, je opoziční koalice TOP 09 a STAN.

„A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese. My, kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy eur, musíme ručit,“ uvedl Andrej Babiš v červenci roku 2017 v rozhovoru pro ČTK.

Ani guvernér České národní banky Jiří Rusnok v blízké budoucnosti nevidí možnost přijetí eura.

„Dělejme své domácí úkoly, buďme připraveni a jednou možná nastane ta správná doba. Ale pak je to samozřejmě také o tom, jak se rozhodne politická reprezentace, respektive občané,“ uvedl guvernér v České televizi.

Podobně se dříve vyjadřoval i maďarský ministr ekonomiky Mihaly Varga.

Visegrad Insight je časopis, který od roku 2012 vydává polská nadace Res Publica. Z části ho financuje Mezinárodní visegrádský fond, který zřídily země V4. Mezi sponzory a partnery nadace Res Publica  patří například organizace National Endowment for Democracy, kterou financuje americký kongres, nebo Německý Marshallův fond.

Zdroj: snews.com