Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Židovský stát, USA a Rusko se shodly na tom, že Írán musí ze Sýrie odejít. Jeho prohlášení přišlo po setkání šéfů bezpečnostních rad tří zemí v Jeruzalémě. (Foto: Centcom)
V Jeruzalémě se v úterý 25. června konala trilaterální „bezpečnostní schůzka“, které se kromě izraelského premiéra Netanjahu zúčastnil i jeho poradce pro národní bezpečnost Meir Ben-Šabbat, poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton a předseda ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
Samotný fakt, že ke schůzce došlo, Netanjahu ve čtvrtek večer označil za „pekelnou změnu“ v izraelských diplomatických vztazích. Schůzka se odehrála před pátečním setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa na okraji summitu G20 v japonské Ósace, kde se jednalo i o situaci na Blízkém východě.
„Hledám prostor pro dohodu v Sýrii, protože všichni máme cíl dostat Írán ze Sýrie. To je důležitý počáteční bod,“ řekl Netanjahu v rozhovoru s šéfredaktorem listu Jisra'el ha-jom Boazem Bismothem. „Izrael si sednul a mluvil s USA a Ruskem, jak dostat Írán ze Sýrie,“ dodal.
Izraelský ministerský předseda také poznamenal, že nedovolí, aby Írán upevnil svou přítomnost v Sýrii. Netanjahu rovněž vyzdvihl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem, který se tak ocitl pod narůstajícím tlakem.
„Nedovolím, aby Írán získal jaderné zbraně,“ prohlásil také Netanjahu.
Dále poznamenal, že pokud by tu Izrael nebyl, tak by se Blízký východ zhroutil.
„Izrael zajišťuje, že celý region zůstává prozápadní a proamerický,“ podotkl.
Ve čtvrtek Netanjahu rovněž vystoupil na promocích izraelských pilotů na letecké základně Chacerim. Zde prohlásil, že Izrael hodlá zachovat kontrolu nad Jordánským údolím, obzvláště kvůli hrozbám přicházejícím z Íránu.
Dále poděkoval Trumpovi za to, že uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele, kam přesunul ambasádu z Tel Avivu, a izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami.
„Neexistuje hranice našeho uznání a vděku,“ uvedl Netanjahu. Dodal však, že Izrael musí být připraven samostatně hájit svou bezpečnost. „Je to základní princip, který garantuje naši budoucnost,“ řekl.
Vyhrocené vztahy s Íránem
Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se vztahy mezi Íránem a USA znatelně zhoršily. USA v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily sankce na islámskou ekonomiku. V pátek zvláštní zmocněnec Spojených států pro Írán Brian Hook varoval před tím, že USA uvalí sankce na jakoukoliv zemi, která nakoupí íránskou ropu.
Ve středu americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vyhlazením. Stalo se tak poté, co íránský prezident Hasan Rúhání uvedl, že v Bílém domě trpí mentální poruchou. Trump v reakci na tyto výroky poznamenal, že íránští funkcionáři nejsou chytří a zdůraznil, že jakýkoli vojenský konflikt s Íránem nebude trvat dlouho. Dodal ale, že si válku nepřeje.
K těmto ostrým výrokům došlo poté, co dne 20. června Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.
V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru však napsal, že varianta útoku na Írán zůstává. Spojené státy následně uvalily další sankce, které zasáhly i íránského duchovního vůdce ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a ministra zahraničí Íránu Mohammada Džaváda Zarífa.
Přesně týden před sestřelením dronu, tedy dne 13. června, došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Spojené státy z incidentu obvinily Írán. Ten svou odpovědnost odmítá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru.
Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.
Zdroj: al-monitor.com