Německo se stalo mistrem EU v cenzuře
Všimněte si, že společnost X, označovaná jako „platforma pro svobodu projevu“, poskytuje vládám členských států EU informace o uživatelích platformy nejen v souvislosti s nezákonnými projevy – a ano, národní legislativa zemí EU zahrnuje mnoho „trestných činů proti projevu“ – ale také s legálními projevy, které jsou považovány za „škodlivé“. (Foto: Flickr / ilustrační)
To je skutečná inovace, kterou obsahuje zákon EU o digitálních službách (DSA): vytváří povinnost platforem přijímat opatření v podobě „moderování obsahu“ nejen proti nezákonnému obsahu, ale také proti údajně škodlivému obsahu, jako jsou „dezinformace“.
Všimněte si, že v období, na které se vztahuje nejnovější „zpráva o transparentnosti ‚ společnosti X pro EU týkající se jejího úsilí o ‘moderování obsahu“, pocházelo téměř 90 % takových žádostí o informace o šiřitelích údajně „nezákonných nebo škodlivých projevů“ pouze z jedné země: Německo. Viz následující graf:
Všimněte si, že společnost X také podniká kroky proti příspěvkům nebo účtům za „nezákonné nebo škodlivé projevy“, které jí nahlásí členské státy EU nebo Evropská komise. Tato opatření mohou zahrnovat odstranění nebo zeměpisné blokování („zadržení“) obsahu.
Jak však vyplývá z „možností prosazování“ uvedených ve zprávě, může zahrnovat také různé formy „filtrování viditelnosti“ nebo omezování zapojení – „v souladu s naší filozofií prosazování svobody projevu, nikoli dosahu“, jak se uvádí ve zprávě.
I v tomto případě je na prvním místě Německo, které předložilo 42 % všech zpráv o „nezákonných nebo škodlivých projevech“ a téměř 50 % zpráv z členských států. Viz následující graf.
Německo předložilo téměř dvakrát více zpráv než kterýkoli jiný členský stát – Francie skončila s odstupem druhá – a více než desetkrát více zpráv než srovnatelně velká Itálie. Evropská komise předložila přibližně 15 % zpráv.Je rovněž pozoruhodné, že Německo předložilo zdaleka nejvíce zpráv o obsahu, který má „negativní dopad na občanskou diskusi nebo volby“, což je další kategorie projevů, které samy o sobě zjevně nejsou nezákonné, ale které jsou v režimu DSA považovány za natolik „škodlivé“, že vyžadují potlačení.
(Ačkoli tedy obsah není sám o sobě nezákonný, bylo by nezákonné, kdyby jej platformy v rámci DSA nepotlačily. Tato nejasnost je podstatou cenzurního režimu DSA). Německo předložilo více než polovinu všech takových zpráv a více než 60 % zpráv z členských států.
A konečně stojí za zmínku, že drtivá většina těchto zpráv a souvisejících „donucovacích opatření“ se nepochybně týká obsahu v anglickém jazyce. To lze vyčíst ze skutečnosti, že téměř 90 % „týmu pro moderování obsahu“ X tvoří anglicky mluvící osoby. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, „primárním jazykem“ 1 535 z 1 726 členů týmu je angličtina.
Proč by však Německo nebo EU měly mít jakoukoli pravomoc nad anglicky mluveným diskurzem? Netřeba dodávat, že Němci zpravidla nejsou rodilými mluvčími angličtiny a pouze 1,5 % celkové populace EU má angličtinu jako svůj mateřský jazyk.
V každém případě jsou ze „Zprávy o transparentnosti X“ zcela zřejmé dvě věci. První je, že „platforma pro svobodu slova“ Elona Muska taková není a ve skutečnosti věnuje obrovské prostředky, jak z hlediska „vyškolených“ lidských cenzorů, tak z hlediska programování, na dodržování cenzurního režimu EU. A druhou věcí je, že Německo je nesporným mistrem EU – a tedy nepochybně i světa – v cenzuře online.
Ve sledovaném období, které pokrývá sotva více než tři měsíce, podniklo X 226 350 „donucovacích opatření“ v reakci na hlášení členských států EU nebo Komise EU.
A to nemluvíme o „donucovacích opatřeních“, která společnost X přijala proaktivně v souladu se svými vlastními podmínkami a pravidly slučitelnými s DSA.
Aby čtenáři neměli problém sladit výše uvedené s virovou roztržkou mezi Elonem Muskem a Thierrym Bretonem a slavným „řízením“ proti X, které bylo zahájeno pod Bretonovým vedením, podívejte se prosím na užitečný popis „předběžných zjištění“ vyšetřování Komise EU od Jordiho Calvet-Bademunta zde.
Podle nové zprávy agentury Bloomberg, úředníci EU dokonce zvažují, že při výpočtu případné pokuty proti Muskovi zohlední příjmy některých jeho dalších společností. Netřeba dodávat, že navzdory tomu, že zdroje nejsou jmenovány, je to široce interpretováno jako další eskalace mamutího boje o svobodu slova mezi Muskem a EU.
Jak však ukazuje analýza Calvet-Bademuntové, žaloba EU proti X v současné podobě nemá nic společného s nedostatečným „moderováním obsahu“ – jinými slovy s cenzurou -, ale týká se pouze jiných, skrytějších aspektů DSA.
Zajímavé je, že původní řízení zahájené proti společnosti X se skutečně týkalo „moderování obsahu“ a – věřte tomu nebo ne – mohlo mít dokonce pozitivní dopad na svobodu projevu, protože společnost X byla údajně vyšetřována nikoliv za neodstranění nebo potlačení uživatelského obsahu, ale spíše za neinformování uživatelů o takových „rozhodnutích o moderování obsahu“, neboli jinými slovy za stínové zakazování. Jak však ukazuje Calvet-Bademunt, tento aspekt byl z vyšetřování vypuštěn.
Skutečnost je každopádně taková, že žádná online platforma jakékoli velikosti nemůže zůstat na trhu EU a být „platformou svobody projevu“. DSA to znemožňuje.
