Jens Stoltenberg odpověděl na dotaz ukrajinských novinářů ohledně deklarovaného záměru prezidenta Zelenského požádat o urychlené členství v NATO. (Foto: Twitter)

Stoltenberg v reakci na Putinův projev zdůraznil, že země NATO v žádném případě neuznají ruskou svrchovanost nad čtyřmi nově vyhlášenými anektovanými územími.

Na tiskovém brífinku z Bruselu zdůraznil, že „území, kterého se Rusko zmocnilo, je území zhruba o velikosti Portugalska…, kterého se Rusko nezákonně zmocnilo pod hrozbou použití zbraně“.

„Tato území jsou Ukrajina,“ zdůraznil a dodal, že „Krym je Ukrajina“. Dodal, že „je to již podruhé, co Rusko silou zabralo ukrajinské území… to nic nemění na našem závazku podporovat Ukrajinu“.

„NATO není stranou konfliktu,“ řekl a zdůraznil, že Aliance zůstane neochvějně podporovat obranu Ukrajiny před ruskou invazí. Anexi označil za „nejvážnější eskalaci od začátku války“.

Putinovu slavnostní anexi a projev z několika hodin předtím označil za „přiznání, že válka neprobíhá podle plánu a že Putin selhal ve svých strategických cílech“. Vysvětlil, že „pokud Rusko přestane bojovat, bude mír, pokud Ukrajina přestane bojovat, přestane existovat“. Zůstaneme rozhodní „tak dlouho, jak to bude nutné“, zdůraznil Stoltenberg. Uvedl také, že pokud Putin na Ukrajině zvítězí, bude to pro alianci NATO „nebezpečné“. Řekl, že „jsme nezaznamenali žádné změny v jejich jaderném postoji“, když mluvil o ruských silách.

I když se jedná o „první“ Zelenského krok (formální podání přihlášky do vojenské aliance NATO), celá věc zůstává do značné míry symbolická, vzhledem k tomu, že NATO potřebuje při přijímání nových členů jednomyslný souhlas. Pokud řekne „ne“ jen jedna země, například Turecko nebo Maďarsko, pak je to „ne“.

Během Stoltenbergova projevu vydal americký ministr zahraničí Antony Blinken samostatné prohlášení, v němž označil Putinovo dřívější obviňování Spojených států z útoků na plynovod Nordstream za „absurdní“.

* * *

Ukrajinská vláda reagovala na páteční formální anexi čtyř východních a jižních oblastí Luhanska, Doněcka, Chersonu a Záporoží ze strany Ruska prohlášením, že požádala o členství ve vojenské alianci NATO.

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země podává „urychlenou“ žádost o formální vstup do NATO. To by mohlo znamenat obrovskou eskalaci a zlom ve válce, který bude do značné míry záviset na reakci vedení NATO, vzhledem k tomu, že otázka rozšíření NATO až k ruským hranicím zůstává ústředním motivem Kremlu při zahájení a pokračování invaze.

Foto z 30. září, prostřednictvím kanceláře ukrajinského prezidenta
Nad Bruselem se samozřejmě vznáší skutečnost, že na základě článku 5 by jakékoli přijetí Ukrajiny do NATO automaticky vyvolalo světovou válku mezi Ruskem a Západem a následovalo by zesílení jaderné rétoriky z Moskvy.

Zelenskyj pohotově zareagoval na Putinův významný páteční projev, v němž označil Ukrajinu za faktickou součást NATO, slovy: „Ukrajina je již součástí NATO:

„Dnes Ukrajina žádá o to, aby se stala de iure… Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme náš rozhodující krok.“

Vzhledem k tomu, že čtyři území jsou nyní „navždy naše“ – jak se ruský prezident ve svém projevu ostře vyjádřil -, zdá se, že je připraven jednat o ukončení konfliktu a vyzvat Kyjev, aby složil zbraně. Zelenského odpověď na to však byla rychle vydána:

Ukrajina nabídla Rusku, že se „dohodne na soužití za rovných, čestných, důstojných a spravedlivých podmínek“, ale to je s „tímto ruským prezidentem nemožné“.

„Jsme připraveni k dialogu s Ruskem, ale s jiným ruským prezidentem.“

Podle ukrajinských regionálních médií „generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uspořádá 30. září v 19 hodin [12 hodin východoamerického času] brífink Téma nebylo oznámeno“.

Zdroj: zerohedge.com