Šéf polské národní bezpečnosti varoval, že NATO má tři roky na to, aby se připravilo na ruský útok, protože rostou obavy z další Putinovy ofenzivy. (Foto: Flickr / ilustrační)
Ukrajina čelí od první ruské invaze v únoru 2022 řadě neúspěchů a objevují se náznaky, že válka od té doby „zamrzla“.
USA a EU se nepodařilo získat další balíčky vojenské pomoci pro Kyjev, což znamená, že nejsou schopny významněji pokročit v protiofenzívě.
Nyní panují obavy, že by Rusko mohlo představovat hrozbu pro země NATO a země na východní hranici EU.
Zpráva předního německého think tanku tvrdí, že NATO musí být připraveno odrazit útok Ruska během šesti až deseti let.
Christian Mölling a Torben Schütz z německého think tanku Council on Foreign Relations uvedli, že NATO se nachází v „závodě s časem“, aby se ubránilo útoku.
Šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera však uvedl, že tento časový rámec byl podceněn.
„Bohužel […] se tato analýza shoduje se studiemi vypracovanými v USA,“ řekl pan Siewiera polskému katolickému listu Nasz Dziennik.
„Podle mého názoru jsou však časové rámce prezentované německými analytiky příliš optimistické.
„Pokud se chceme vyhnout válce, měly by země NATO na východním křídle přijmout kratší, tříletý časový horizont přípravy na konfrontaci,“ varoval.
„V této době je třeba na východním křídle vytvořit potenciál, který by byl jasným signálem odrazujícím od agrese.“
Poté, co Putin naznačil, že Ukrajina je jen začátkem jeho imperiálních ambicí, panují obavy o tři pobaltské země – Estonsko, Litvu a Lotyšsko – které všechny hraničí buď s Ruskem, nebo s Běloruskem.
K tomu dochází poté, co Finsko a Švédsko podepsaly vstup do NATO v obavách o svou bezpečnost.
Německo mezitím zvýšilo své výdaje na obranu kvůli počáteční invazi Ruska na Ukrajinu.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve středu trval na tom, že spojenci v NATO neprojevili žádné známky únavy z války a jsou i nadále odhodláni pomoci zemi při obraně.
Zdroj: lbc.co.uk