NATO by nemělo věřit Maďarsku a Turecku, tvrdí německý deník Die Welt

Maďarsko je „autoritářské“ a NATO by mělo zvážit neposkytování citlivých informací Turecku a Maďarsku, píše zahraničněpolitický komentátor deníku Die Welt Clemens Wergin. (Foto: Flickr)

Německý deník Die Welt ve svém názorovém článku tvrdí, že Turecku a Maďarsku by se v rámci aliance NATO nemělo věřit. List píše, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nadále blokuje vstup Švédska do NATO a Maďarsko chce peníze EU výměnou za schválení členství obou zemí.

Autor článku Clemens Wergin rovněž tvrdí, že oba národy si vytvořily „nevhodné“ vazby na Rusko, a poté se ptá, zda by NATO mělo s oběma zeměmi vůbec sdílet citlivé údaje.

„A svým obratem směrem k autoritářství se Ankara a Budapešť také výrazně vzdálily od společenství hodnot, které NATO zastává. Aliance by proto měla k oběma přistupovat jako k partnerům s rezervou. To by mělo zahrnovat například to, že s Tureckem a Maďarskem již nebude v rámci NATO nutně sdílet některé citlivé údaje,“ píše Wergin.

Když Wergin, hlavní zahraničněpolitický zpravodaj deníku Die Welt, mluví o „autoritářství“, nezmiňuje se o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron čelí ve své zemi masovým protestům poté, co prosadil důchodovou reformu bez hlasování v parlamentu, ani o tom, že po vydání dekretu následně zakázal protesty v některých oblastech Paříže. V samotném Německu se současná vláda snaží zakázat jednu z hlavních opozičních stran v zemi, Alternativu pro Německo (AfD), i když její popularita stoupá. Pokud by Orbán uvažoval o zákazu opozičních stran v Maďarsku, setkal by se takový autoritářský krok s pobouřením Bruselu a Berlína.

Pokud jde o „vydírání“, kterému je podle Wergina Maďarsko vystaveno, je třeba poznamenat, že EU nejprve „vydírala“ Maďarsko, když požadovala, aby země provedla změny v oblasti právního státu s cílem uvolnit miliardy z fondů EU. Maďarská vláda má pravděpodobně větší demokratický mandát než německá vláda, neboť Orbánova strana Fidesz získala tak vysokou podporu, že v loňském roce vyústila v další drtivé vítězství a dvoutřetinovou většinu v parlamentu.

Wergin tvrdí, že Finsko pravděpodobně brzy vstoupí do NATO, protože Erdogan se vzdal svého odporu proti členství této země v NATO. To znamená, že Finsko pravděpodobně vstoupí do NATO bez Švédska. Domnívá se, že je tomu tak proto, že turecké rozhodnutí vyvíjí značný tlak na maďarskou vládu, která členství rovněž blokuje, aby souhlasila alespoň s finským členstvím také.

„V důsledku toho se nyní zvýšila pravděpodobnost, že alespoň Finsko, které je obzvláště zranitelné kvůli své dlouhé pozemní hranici s Ruskem, bude moci v blízké budoucnosti vstoupit do NATO. Naopak Švédsko bude muset pravděpodobně počkat přinejmenším do voleb v Turecku. Severovýchodní Evropa by se tak prozatím stala oblastí rozdělené bezpečnosti, kde by Finové byli uvnitř deštníku NATO a Švédové vně,“ tvrdí.

Dále píše, že oba státy proměnily naléhavou žádost severských zemí o členství, vyvolanou ruskou válkou, ve „frašku“ a přijetí zabránily z postranních důvodů. Erdogan chtěl, aby Švédsko zavedlo tvrdší politiku vůči tureckým opozičním skupinám, a byl také pobouřen protiislámskou akcí pravicového provokatéra Rasmuse Paulsona, který ve Stockholmu spálil Korán. Tvrdí, že Paulson byl financován Ruskem, ale na podporu svého tvrzení nepředkládá žádné důkazy.

Maďarský premiér Viktor Orbán na své nedávné cestě do Turecka zopakoval postoj své země k okamžitým mírovým jednáním o ukončení války na Ukrajině a prohlásil, že Evropa trpí „válečnou psychózou“ a kontinent se den ode dne více a více propadá do války.

Zdroj: rmx.news