Vlny a záhyby podél břehů sibiřské řeky Marcha vypadají podle nedávno zveřejněných snímků spíše jako pruhy. (Foto: The Earth Observatory is part of the EOS Project Science Office at NASA Goddard Space Flight Center)

Zůstává však záhadou, zda je za podivný vzor odpovědná pouze geologická tvorba.

Vědci z NASA odhalili to, co bylo považováno za typicky sibiřskou kuriozitu, a zveřejnili řadu satelitních snímků pozoruhodně zvrásněné krajiny v blízkosti řeky Marcha na arktické Sibiři.

Série fotografií, která byla pořízená družicí Landsat 8 během několika let, ukazuje zemi na obou stranách řeky Marcha zvlněnou střídavými tmavými a světlými pruhy, bez ohledu na roční období. Je však pravda, že zřetelnější to bývá v zimě, kdy činí zářivě bílý sníh kontrast ve struktuře krajiny mnohem ostřejší.

Jedno z navrhovaných vysvětlení tohoto jevu spočívá v inherentních geologických rysech. Podle NASA je tato oblast Středosibiřské vysočiny pokryta permafrostem v období většiny roku, i když občas roztaje.

Země na obou stranách řeky Marcha zvlněná střídavými zmavými a světlými pruhy, bez ohledu na roční období

Země na obou stranách řeky Marcha zvlněná střídavými tmavými a světlými pruhy, bez ohledu na roční období

Je známo, že tyto úseky půdy, které opakovaně mrznou, tají a znovu mrznou, mají podivné kruhové nebo pruhované tvary, takže okolní půda působí zvláštně upravená, uvedli vědci ve studii zveřejněné v lednu 2003 v časopise Science. Vzor se tvoří tehdy, když se půdy a kameny třídí přirozeným způsobem během intervalů mrazu a tání.

Sibiř je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím, je součástí Ruska. Sibiř zaujímá většinu rozlohy Ruské federace (asi 77% – 13 mil. km²). Známá je hlavně silně kontinentálním podnebím a velkým nerostným bohatstvím.