Jeho kniha zkoumala jednu konkrétní otázku – jak UFO létají, co je pro ně zdrojem energie, díky níž se mohou pohybovat tak rychle a provádět neuvěřitelně složité akrobatické kousky, například prudce zastavovat, provádět přímé zatáčky ve vysoké rychlosti atd. (Foto: Infinity Explorers)

Jessup se domníval, že zásadní odpovědi leží v oblasti gravitace. Přesněji řečeno v antigravitaci. A krátce po vydání knihy Jessup podle svých slov pocítil pozornost „celého světa vojenských činitelů“, včetně vysoce postavených představitelů amerického námořnictva.

Případ ufo

Jessup se zejména domníval, že ho sledují lidé ze speciálního úřadu amerického námořnictva – oddělení „speciálních zbraní“. Předpokládal, že je to proto, že se obávali, že Jessup ve své knize odhalil technologii, kterou již v naprostém utajení studují a používají k létání svých vlastních přísně tajných letadel.

Ano, Jessup měl podezření, že mnohá (ne-li většina) UFO, která viděli očití svědci, jsou ve skutečnosti americké válečné lodě, a antigravitační technologie byly kdysi zapojeny i do slavného projektu s lodí Eldridge (Filadelfský experiment v roce 1943).

Jessup se začal hluboce obávat, že je sledován, a ve skutečnosti se stal hluboce paranoidním. Několikrát si všiml, že některé předměty v jeho kanceláři jsou zjevně přemístěny z obvyklých míst, a to ho vedlo k přesvědčení, že když opustí dům, někdo vstoupí do místnosti a vše důkladně prohledá.

Podezření ještě zesílilo, když Jessupa kontaktovalo americké námořnictvo a otevřeně ho požádalo, aby jim řekl o své knize a antigravitační technologii, kterou v ní popisuje. A když s nimi Jessup začal mluvit, požádali ho, aby jim řekl, co Jessup ví o Filadelfském experimentu.

Filadelfský experiment neboli experiment s Eldridgem není uznáván jako prokázaný fakt, ale je považován za pouhou pohádku, nicméně v UFO pramenech je označován za zcela reálný a poskytuje o tom mnoho nepřímých důkazů.

Údajně šlo o přísně tajný program, jehož cílem bylo pomocí elektromagnetických polí učinit válečné lodě vizuálně neviditelnými pro nepřítele. Jako objekt experimentu byla vybrána loď USS Eldridge, ale během testu v roce 1943 se něco pokazilo a loď fyzicky zmizela.

Když se znovu objevila, byla část posádky mrtvá, část zraněná a část zešílela. Vypráví se také, že někteří členové posádky z lodi prostě zmizeli a už je nikdo nikdy neviděl.

Jessup byl otázkou Eldridge velmi zděšen a řekl představitelům amerického námořnictva vše, co o tom věděl, a dostal odpověď, se kterou byli zřejmě spokojeni. Možná jen chtěli vědět, zda Jessup získal o tomto experimentu více informací, než kolik jich dosud uniklo.

Jessup byl už tak ve stavu hlubokého strachu a paranoie a tato návštěva jeho obavy jen prohloubila. A pak si začal všímat lidí v černých oblecích [tj. nechvalně proslulých Mužů v černém], kteří se skrývali ve stínech sousedních domů, a dopisy a předměty, které našel ve své poštovní schránce, nesly zjevné známky toho, že byly otevřeny a znovu zapečetěny.

Každým dnem byl Morris Jessup nervóznější a podrážděnější a skončilo to večer 20. dubna 1959, kdy bylo v jeho vlastním autě, zaparkovaném v parku Matheson Hammock v Miami na Floridě, nalezeno jeho bezvládné tělo.

Motor auta byl stále v chodu a hadice připojená k výfukovému potrubí byla zastrčená v okně na straně řidiče. Jessup zemřel na následky působení oxidu uhelnatého.

Jeho tělo našel muž jménem John Good, který v parku pracoval. Šokován tím, co před sebou viděl, Goode rychle zavolal policii, která dorazila vzápětí.

I když to rozhodně vypadalo, že se Jessup zabil sám, ne všichni si byli jistí, že šlo o sebevraždu.

Prvním podezřelým důkazem byly dva ručníky, které těsně uzavíraly mezeru v okně, jímž byla dovnitř vnesena hadice. Jessupova manželka prohlásila, že tyto ručníky viděla poprvé a že nebyly odneseny z jejich domu. Kdyby Jessup plánoval sebevraždu předem, bylo by pro něj jednodušší vzít ručníky doma, než pro ně jet do obchodu.

Také účtenka z koupených ručníků se nikde nenašla, ani v autě, ani v kapsách oblečení, ačkoli Jessup byl natolik paranoidní, že si i účtenky z obchodu vždy bral s sebou.

Neméně podezřelá je skutečnost, že v noci před „sebevraždou“ byl Jessup v nečekaně radostné a dobré náladě: více než hodinu si telefonoval se svým starým přítelem Mansonem Valentinem a vyjadřoval nadšení ze své poslední práce a z plánů na další výzkum.

Jessup dokonce pozval Valentina na druhý den na společný oběd, protože Jessup mu chtěl ukázat něco neuvěřitelného. Valentine se nikdy nedozvěděl, co přesně Jessup našel, protože Jessup mu už nikdy nezavolal ani nepřišel na oběd.

Ansh Srivastava