8. března 2021 se v Pekingu sešlo několik think-tanků čili mozkových trustů jako Think Tank a mediální fórum o globálním ekonomickém rozvoji, Čínská mezinárodní publikační skupina (CIPG), Čínský institut pro inovaci a rozvojovou strategii (CIIDS), Nadace perspektiv v inovacích, Mostový tank, aby probraly téma „Zkoumání nových opatření za účelem vzájemně výhodné spolupráce a vzájemného sdílení nových úspěchů v globálním rozvoji.“ Sešlo se tam přes dvacet hodnostářů, expertů a mediálních zástupců z deseti zemí, jako země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), ale i třeba z Kazachstánu, Mexika, Argentiny, Chile či z Francie.

Při zahajovacím ceremoniálu tohoto fóra přednesli projevy prezident CIPG Du Zhanyuan, bývalý francouzský ministerský předseda a dnes předseda Nadace perspektiv v inovacích Jean-Pierre Raffarin, prezident CIIDS Zhen Bijan a náměstek ředitele Akademické komise CIIDS Huang Qifan.

Du Zhanyuan ve své řeči poukazoval na věci, o kterých zde často v souvislosti s rozvojovou strategií Číny pro sebe a mezinárodní spolupráci často píšeme. Že svět se kvůli pandemii propadl do recese a mnoho zemí volá po vzájemné výhodné spolupráci a po společném úsilí k překonání globálních výzev. Od čínské ekonomiky se ve světě v post-pandemické éře očekává, že zapůsobí jako tažná síla, co vytáhne svět ke globálnímu ekonomickému zotavení. A ten nový vzor rozvoje Číny, tj. „dvojí cirkulace“ je stavěn tak, aby přinášel ekonomickou prosperitu jak Číně, tak zbytku světa, když spolu vše důkladně probereme, abychom dosáhli společných přínosů. Zdůrazňoval, jak je čím dál důležitější, abychom v globální komunitě nedorozumění řešili výměnami a vzájemným učením, budovali spolupráci ve vzájemně výhodných obchodech a pěstovali kulturní komunikaci přispívající k dosahování konsensu.

Vyzýval tedy k tomu, o čem jsme tu už několikrát psali, že je čínským údělem, pokud si chce trvale udržet svůj ohromující rozvoj. Musí k rozvoji vytáhnout celý svět, protože jinak nebude ve světě vznikat dost obchodních a investičních příležitostí, bez nichž není růst čínské ekonomiky dlouhodobě udržitelný.

Jelikož i náš kontinent je čím dál k multilaterální globální spolupráci vstřícnější, tak ani Evropě na tomto fóru hledačů perspektiv pro budoucnost rozvoje a prosperity nechyběl významný zástupce, když šlo o někdejšího premiéra tak čelní země EU, jako je Francie, Jean-Pierre Raffarina. Jeho řeč by snad při povrchním pohledu mohla vypadat jako apel na ty hezké věci, které může globální spolupráce přinést, jako společný cíl všech – mír. On ale dost promyšleně provazoval žádoucí cíle se stanovováním takových zprostředkujících cílů, přes které ty vytoužené věci lze dosáhnout. Ke světovému míru může vést jen hlubší komunikace a výměny, při kterých si lépe porozumíme, říkal. Lepší správy globálních záležitostí můžeme dosáhnout jedině společným partnerstvím na ekonomickém rozvoji, které následně přinese i funkční správu globálních záležitostí. Žádná země dnes nemůže přežít i prosperovat v izolaci. Ale abychom to překonávali, nemůžeme zakládat uzavřené kruhy, monopolární uspořádání s něčí dominancí, nýbrž jen partnerská vzájemně výhodná spolupráce překoná izolacionismus a protekcionismus. No musíme na to jít inovativně, jinak ani to posilování spolupráce a společné řešení globálních výzev nebude fungovat a nevytvoří se ta kooperativně rozhýbaná světová ekonomika, na níž jedině lze správu globálních záležitostí stavět.

Zhen Bijan z Čínského institutu pro inovaci a rozvojovou strategii CIIDS nejdříve trochu lamentoval nad narůstajícím protekcionismem, unilateralismem, ale i populismem a odporem ke globalizaci, které se rozvíjí teď především na Západě jako hnutí zdola proti elitám, že to všem přináší do světa další nejistotu. Taková pandemie, co přijde jednou za století, spolu s novými problémy prostě přinesou mezinárodní komunitě ohromnou výzvu. Jenže jenom nelamentoval, nýbrž i ukazoval, kudy z toho. „Když se však podíváme na historii lidské společnosti, tak si můžeme povšimnout, že větší spolupráce v globálním měřítku lze dosáhnout jen po větších změnách,“ říkal Zheng. A poukázal na to, jak neustále sílí trend multilateralismu pryč od unilateralismu, otevřenosti místo odlučování do uzavřených kruhů a jak se vyplácí kooperace a nevyplácí konfrontace, což se ukazuje na současném trendu.

Také další mluvčí z CIIDS Huang Qifan zdůrazňoval důležitost vzájemně výhodné spolupráce mezi zeměmi a pak i on přešel k provazování žádoucích cílů se zprostředkujícími cíli: Zaprvé, aby šlo vybudovat otevřenou světovou ekonomiku, je klíčový právě multilateralismus; zadruhé globální ekonomické zotavení přinese taková spolupráce, která bude inovativní; zatřetí pokud by se měl zlepšit systém globální správy ekonomických záležitostí, musela by se dohadovat mezinárodní koordinace v makroekonomických politikách; a začtvrté výchozím přístupem, jak jít na problémy, které nás trápí globálně, je budovat komunitu sdílené budoucnosti.

Během diskusních zasedání si tito experti vyměňovali názory na řadu konkrétních témat, jako např. jakými opatřeními dosáhnout posílení správy ekonomických záležitostí na globální úrovni, jak pomocí praktického multilateralismu budovat otevřenou a pro všechny bez nějakého vylučování inkluzivní ekonomiku, jak se dá ekonomické zotavení rozhýbat posílením spolupráce na inovacích, jak by šlo koordinovat mezinárodní makroekonomické politiky, ale i třeba záležitost, na které EU při mezinárodních vyjednáváních o úzké spolupráci hodně záleží a která se hodně probírala v poslední investiční dohodě mezi EU a Čínou, na efektivním mezinárodním systému standardů zaměstnanecké práce. No a samozřejmě se probírala jedna z klíčových věcí, která je překážkou veškerého pozitivního globálního vývoje, jak se zbavovat mentality Studené války.

V poslední době jestřábi obvykle hojně lamentují nad údajným záměrem nahradit ten jedině správný nový světový řád s charakteristikami mono-polárního světa jakýmsi „svým čínským“ světovým řádem. A přesně takto budou nepochybně uvedené kruhy posuzovat tyto konzultace k dosažení ekonomického oživení a vytváření modelu mezinárodní spolupráce, která svět vyvede z deprese k ekonomickému oživení.

Přesně takový model volného vytváření partnerství, z něhož vniká globálně provázaná a dohodnutá spolupráce napříč světem mezi všemi, která nepotřebuje globálního dirigenta, se jim nelíbí.

A nakonec se účastníci tohoto fóra také shodli na tom, že stejně, jako je třeba, aby Čína zafungovala jako lokomotiva hospodářského růstu, která pomůže vytáhnout svět z ekonomické deprese, tak aby sehrála svoji roli i při společné správě globálních záležitostí. No a samozřejmě, že také vyzdvihovali roli globálních think-tanků, aby právě ty budovaly platformy pro potřebný dialog, v němž se všichni společně domluvíme na budování komunity sdílené budoucnosti celého lidstva.