Taganrog je černomořské přístavní město v jihozápadním Rusku, které bylo cílem těžkého útoku. (Foto: Flickr)

Armáda tvrdí, že všech šest raket se podařilo zachytit a sestřelit ještě před dosažením cíle, přičemž dvě údajně zachytil systém protivzdušné obrany Pantsir a ostatní byly zničeny poté, co je odklonily systémy elektronického boje.

„Úlomky střel způsobily zranění personálu. Nedošlo k žádným destrukcím, ale dvě budovy v technickém areálu letiště a tři vojenská vozidla utrpěly menší poškození střepinami. Poškozena byla také civilní vozidla na nedalekém parkovišti,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.

K těmto škodám zřejmě došlo „pádem úlomků střely“ podle ministerstva, které rovněž přislíbilo, že za úder přijde odveta.

„Tento útok západními zbraněmi dlouhého doletu nezůstane bez odezvy, a budou přijata příslušná opatření,“ dodalo, ale bez bližšího upřesnění.

Zdá se, že přinejmenším další bezpilotní letouny nebo rakety, které byly součástí širšího útoku, se dostaly přes ruskou vzdušnou obranu:

V časných ranních hodinách ve středu 11. prosince otřáslo městem Taganrog v ruské Rostovské oblasti několik výbuchů, informoval regionální gubernátor Jurij Sljusar, který útok popsal jako „raketový útok“.

Útok, hlášený kolem 4:20 ráno, spustil systémy protivzdušné obrany a způsobil nejméně deset výbuchů, uvedli místní obyvatelé pro kanál Shot Telegram. Očití svědci naznačili, že cílem mohlo být vojenské letiště, uvedl kanál CHEKA-OGPU Telegram.

Teprve v září vyhlásil prezident Vladimir Putin nové „červené linie“ konfliktu a ujistil, že jakýkoli útok na Rusko raketami dlouhého doletu dodávanými Západem bude považován za „přímou účast“ zemí NATO ve válce na Ukrajině.

„Podstatně by to změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu,“ řekl tehdy krátce poté, co Washington konečně schválil změnu své politiky, která takové útoky umožňuje. „Znamenalo by to, že země NATO, USA a evropské státy, bojují s Ruskem.“

V případě ATACMS a dalších západních systémů musí personál NATO ve skutečnosti přímo pomáhat se satelitními a zaměřovacími údaji, což zahrnuje i možnost „zadávat letové úkoly do těchto raketových systémů “ – jak Putin popsal dříve.

Putin by nyní mohl nařídit rozsáhlý útok na Kyjev nebo velitelská a řídicí centra ukrajinských ozbrojených sil. Rusko se také zaměřuje na místa, kde se předpokládá, že je držena západní munice. 

To vše bezpochyby ztíží nastupující Trumpově administrativě vyjednávání o případné mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem, které slíbil zahájit od okamžiku svého opětovného nástupu do úřadu.