Čína se několik desetiletí prudce rozvíjela, aby se v rekordně krátké době stala z rozvojové země zemí mírně středně rozvinutou, kdy některé průmyslové oblasti a některé obory jsou už na úrovni vysoce rozvinutých zemí a dokonce se v některých věcech dostává na špici, jak je vidět např. na jejím programu rozvíjení a zaváděn 5G sítí, nebo na kosmickém výzkumu povrchu Měsíce. Skeptičtí pozorovatelé čínského vývoje jí často prorokovali, že narazí na meze možností svého prudkého růstu. Jenže Čína si je těch údajných mezí velice dobře vědomá a zatím si vždy našla cestu, jak pokračovat dál a neuváznout na nich.

19. sjezd Komunistické strany Číny už v říjnu 2017 stanovil, že od roku 2020 do poloviny století bude probíhat její dvoufázový rozvojový plán. První fáze, určená pro roky 2020 až 2035 je ve svých počátcích. V té by se mělo na základě analýz rozvojových možností stavět na již vybudovaných základech mírně prosperující společnosti. Je to doba rozbíhající se dvojí cirkulace, tedy programu, který se má točit – cirkulovat – kolem dvou hlavních os: rozvoje taženého nárůstem poptávky od bohatnoucího domácího obyvatelstva a rozvojem nárůstu zahraniční poptávky podnícené hlavně ekonomickým růstem podníceným v zemích Iniciativy Pásu a cesty. Poté má nastoupit další fáze, kdy se Čína ve všech ohledech přemění na špičkově moderní a rozvinutou společnost své doby.

Teď rokem 2021 začal 14. pětiletý plán zahajující tu první fázi. V těchto dnech počátku března zasednou vrcholné politické a poradní komise, aby provedly revizi 14. pětiletého plánu národně ekonomického a sociálního rozvoje (2021-2025) a také Dlouhodobých záměrů do roku 2035.

Čína si uvědomuje, že chce-li si zajistit trvalý ekonomický rozvoj na generace dopředu a chce-li se dostat mezi ohniska rozvoje světa, musí se stát nejen dílnou světa, kterou je už teď, ale i jedním z inovativních uzlů světa. Že tím hlavním trvalým zdrojem růstu pro ni a pro celý svět se může stát jedině zvyšování produktivity výrobních faktorů.

Budou to vědecké a technologické inovace, na jejichž základě půjde vybudovat moderní společnost a které mají potenciál zajistit skutečně trvalý růst a prosperitu. A chce-li z toho získat nejvíce, potřebuje se dostat do čela některých vědeckých a technických oborů.

Země se soustředí na podporu výzkumu a vývoje v oborech, jako je kvantová fyzika, protože ta je příslibem, že se vytvoří nová základna fyzikální procesů pro budoucí techniku, věda o mozku, umělá inteligence, blockchainy s jejich nesmírnou výpočetní silou i schopností konsolidovat rozptýlené informace do smysluplných celků v reálném čase, nanotechnologie a nano-energie, které slibují, že stejné či větší miniaturizace, jaké technologie dosáhly u elektronických obvodů, dosáhneme i v jiných technických procesech a rozvoj ve stylu mikročipů přijde i do jiných odvětví, kmenové buňky, které umožní opravovat naše těla nápravným vývojem, a na ně navazující regenerativní medicína, jež by nám teoreticky mohla umožnit, abychom se stali „nezmary,“ a objevování oblastí, které jsou zatím našimi technologiemi nepoznané.

Za tímto účelem by měla vzniknout i řada mezinárodní vědeckých center. V této době je zvláště významné centrum v provincii Guangdong snažící se vyřešit slabiny současných integrovaných obvodů, nových materiálů, průmyslového software a špičkových technologických průlomů se zvláštním zaměřením na budování své už existující síly v oboru 5G technologií a Ultra High-Definition zobrazovacích technik a s nimi souvisejících technologií.

Čína je rozhodnuta vylepšením své technologické síly a nezávislé kapacity dosahovat špičkových inovací a stát tím, kdo bude v řadě klíčových vědeckých a technologických oblastí určovat tempo.

Již teď v domácí ekonomice Číny probíhá přechod z rozvoje taženého nárůstem množství průmyslových kapacit, který musí zákonitě narazit na své meze, na rozvoj tažený spíše nárůstem kvality její průmyslové základny. Naráží přitom samozřejmě na určitá slabá místa, která je nutno během takového rozvoje překonat, a tak nasazuje výzkum a vývoj k překonání úzkých hrdel na cestě svého rozvoje.

V této pětiletce má probíhat transformace čínského průmyslu tažená nasazováním výsledků vědeckého a technologického pokroku. Má probíhat celý mix vzájemně se doplňujících a podporujících aktivit v inovacích spolu s transformací technologické základny, aby se přešlo od extenzivního modelu ekonomického rozvoje na ekonomický rozvoj tažený nárůstem vysoké kvality.

Modelovým příkladem takového vývoje je Šanghaj, kde sídlí celá skupina vůdčích globálně konkurenceschopných a inovativních velkých společností, ovšem kolem nich se rozrůstá „podrost“ malých a středně velikých podniků s ohromným potenciálem raketového růstu. Vše je tam prodchnuté duchem vědy a nápadité šikovnosti a vyrůstá v tom celý podnikatelský ekosystém konkurenceschopných inovátorů, který láká každého, kdo na to má, aby se do toho zapojil. Asi něco v tom smyslu, co v dobách své největší slávy představovalo Silicon Valley.

Ale ač je už v lecčems Čína na špičce, tak v mnoha věcech musí spoléhat na cizí dodávky, spolupráci s cizími firmami nebo i na zahraniční specialisty, nalákané do Číny v řadách svých expertů. Chce proto prozkoumat svá slabá místa a výrazně se soustředit, aby v nadcházejících letech stejně jako nárůst životní úrovně svého obyvatelstva vyřešila i nárůst robustnosti svého vývojového potenciálu v klíčových technologiích.

Ohromné prostředky a lidské síly chce tedy nalít a nalákat do umělé inteligence, kvantové informatiky, integrovaných obvodů, biomedicínského výzkumu a kosmických technologií, k čemuž koncipuje soustavu strategických rozvojových programů.

Nadšení pro tento přístup se projevuje v nasazování nových technologiích i tam, kde by to mimo Čínu jen tak někoho nenapadlo. V době karantén v oblastech zamořených COVID-19 masově pro zásobování zdravotníků nasazovali roboty a drony, aby se snižovalo riziko nákazy. Na biomedicínský vývoj, syntetickou biotechnologii aj., včetně vývoje vakcín, kterých momentálně testují 16, nasazují ohromné kapacity počítačových clusterů a umělé inteligence, aby tak doplnili standardní výzkumné přístupy v této oblasti a dostali v ní vývoj „do nového levelu“.

Čína má vyzkoušeno, že prudký rozvoj vyvolává i určité nerovnoměrnosti a pnutí ve vývoji společnosti, určité nesoulady např. v úrovni špičkových oborů, ale ne zcela odpovídající např. veřejné správy nebo připravenosti školství na přípravu odborníků pro nově se rozvíjející odvětví. Proto její plány prudkého rozvoje mají ambice, doplňovat tyto rozvojové programy snahami, úměrně tomu vylepšovat instituce veřejné správy a školství i zařizovat, aby se dosažené výsledky ekonomického rozvoje co nejrychleji promítaly do rozvoje blahobytu. Aby třeba nový rozvoj robotizace nezbavil lidi pracovních aj. ekonomických příležitostí, nýbrž aby je naopak vytvářel.