První ztráta od roku 1979 a nejvyšší v historii Bundesbanky: bilance německé Bundesbanky za loňský rok vykazuje ztrátu ve výši přibližně 19,2 miliardy eur. (Foto: Flickr)

Červená čísla jsou pravděpodobná i pro příští roky, i když Bundesbanka odhaduje, že ztráty budou menší. „Vrchol ročního zatížení byl pravděpodobně překonán,“ řekl prezident Bundesbanky Joachim Nagel při prezentaci výroční finanční zprávy ve Frankfurtu.

Nagel předpovídal hubené roky již při prezentaci bilance před rokem: „Neočekáváme, že bychom ještě nějakou dobu mohli rozdělovat nějaké zisky.“ Bundesbanka hodlá v příštích letech ztráty kompenzovat budoucími zisky.

V účetním roce 2023 se Bundesbanka jen těsně vyhnula ztrátě – ale jen díky tomu, že se mohla opřít o rezervy v hodnotě miliard.

Břemena z rychlého obratu úrokových sazeb totiž téměř vyčerpala rezervy. Pro rok 2024 tak Bundesbank disponovala rezervami ve výši pouhých 0,7 miliardy eur, které měly zmírnit ztráty. Čisté úrokové výnosy se sice mírně zlepšily, ale stále byly zřetelně v červených číslech a činily přibližně 13,1 (v předchozím roce 13,9) miliardy eur.

Počínaje létem 2022 Evropská centrální banka (ECB) rychle zvýšila úrokové sazby v eurozóně, aby dostala pod kontrolu vysokou inflaci. Inflace nyní zdaleka nedosahuje rekordních hodnot, a proto ECB klíčové úrokové sazby v eurozóně opět snížila.

Vyšší úrokové sazby na finančních trzích vedly ke zvyšování úrokových výdajů ze strany centrálních bank, přičemž úrokové příjmy s nimi nedokázaly držet krok. Zároveň mnoho dlouhodobých cenných papírů, jako jsou státní a podnikové dluhopisy, které centrální banky eurozóny v rámci společné měnové politiky již několik let ve velkém nakupují, přináší relativně nízké úrokové sazby.

Samotná ECB vykázala za rok 2024 již druhou ztrátu v řadě a nejvyšší ztrátu ve své více než 25leté historii: dobrých 7,9 miliardy eur. Obvyklé rozdělení zisku ECB – včetně Bundesbanky – se tedy opět neuskutečnilo.

Viceprezidentka Bundesbanky Sabine Maudererová zdůraznila solidnost rozvahy Bundesbanky: „Bundesbanka je schopna nést jak současnou, tak očekávanou finanční zátěž.“

Například zlaté rezervy Bundesbanky se v důsledku zvýšené ceny drahého kovu výrazně zhodnotily. Celkové rezervy zlata a cizích měn Bundesbanky byly na konci loňského roku oceněny na dobrých 267 miliard eur – po dobrých 197 miliardách eur o rok dříve.

Hlavním cílem centrálních bank není dosahovat zisku. ECB a spolu s ní národní centrální banky v Eurosystému by měly především zajistit stabilní ceny, a tím i stabilní měnu v měnové oblasti 20 států.

Měnové orgány se domnívají, že tohoto cíle bude dosaženo, až inflace v eurozóně dosáhne ve střednědobém horizontu 2,0 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nedávno vyjádřila přesvědčení, že dvouprocentní hranice inflace bude dosaženo v letošním roce.

Vyšší míra inflace snižuje kupní sílu spotřebitelů, kteří si pak za jedno euro mohou dovolit méně.

Prezident Bundesbanky Nagel je rovněž přesvědčen o dalším vývoji inflace: „V roce 2026 očekáváme v Německu trvalý návrat k hranici dvou procent.“

Spolkové ministerstvo financí po léta tradičně zahrnovalo do spolkového rozpočtu zisk Bundesbanky ve výši 2,5 miliardy eur. V roce 2019 se tehdejší šéf resortu Olaf Scholz (SPD) mohl ještě těšit z nejvyššího zisku Bundesbanky od finanční krize: 5,85 miliardy eur. Poslední bilanční ztráta byla zaznamenána před 45 lety: v roce 1979 Bundesbanka vykázala ekvivalent více než 2,9 miliardy eur v červených číslech.

Zdroj: bluewin.ch