Čínská mise Yutu-2 učinila na odvrácené straně Měsíce další fascinující objev. Panoramatická kamera vozítka zachytila dvě malé neporušené koule z průsvitného skla, které se třpytily uprostřed suchého šedého prachu. (Foto: Xiao et al., Science Bulletin, 2022)

Takové kuličky mohou zaznamenávat informace o historii Měsíce, včetně složení jeho pláště a impaktů. Yutu-2 nebyl schopen získat údaje o složení, ale tyto přírodní měsíční kuličky by mohly být v budoucnu důležitým cílem výzkumu.

Sklo není na Měsíci neobvyklé, jak už to tak bývá. Vzniká při působení vysoké teploty na křemičitanový materiál a obě tyto složky jsou na Měsíci snadno dostupné.

V minulosti na Měsíci probíhal rozsáhlý vulkanismus, který vedl k tvorbě vulkanického skla, a dopady menších objektů, jako jsou meteority, rovněž vytvářejí intenzivní teplo, které vede ke vzniku skla.

Podle týmu vědců pod vedením planetárního geologa Zhiyong Xiao ze Sun Yat-senovy univerzity a Čínské akademie věd by právě tento jev mohl být příčinou vzniku sférických těles pozorovaných na Yutu-2.

Je však těžké to s jistotou říci, protože většina skla, které bylo dosud na Měsíci nalezeno, vypadá jinak než kuličky objevené přístrojem Yutu-2. Sférulí je na Měsíci spousta, ale jejich velikost bývá menší než jeden milimetr.

Na Zemi takové drobné skleněné kuličky vznikají při impaktu, při kterém vzniká tak intenzivní žár, že se kůra roztaví a vystříkne do vzduchu. Roztavený materiál ztuhne a padá zpět dolů v podobě drobných skleněných kuliček.

Kulky z Yutu-2 jsou mnohem větší, mají průměr 15 až 25 milimetrů. To samo o sobě neznamená, že jsou jedinečné; během mise Apollo 16 byly z blízké strany Měsíce získány skleněné kuličky o průměru až 40 milimetrů. Ty byly vystopovány v nedalekém kráteru a předpokládá se, že se rovněž jedná o impaktní kuličky.

Mezi oběma nálezy jsou však rozdíly. Jak vysvětluje Xiao a jeho kolegové, sféry ze vzdálené strany se zdají být průsvitné nebo poloprůsvitné a mají skelný lesk. Kromě dvou, které se zdají být průsvitné, nalezli další čtyři sféry, které mají podobný lesk, ale jejich průsvitnost se nepodařilo potvrdit.

Tyto sféry byly nalezeny v blízkosti čerstvých impaktních kráterů, což by mohlo naznačovat, že vznikly při dopadech měsíčních meteoritů, ačkoli je možné, že se zde již nacházely, byly pohřbeny pod povrchem a dopady je pouze vyhloubily.

Tým se však domnívá, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že vznikly ze sopečného skla zvaného anortosit, které se při dopadu opět roztavilo a znovu se zformovalo do průsvitných kulatých kuliček.

„Dohromady zvláštní morfologie, geometrie a místní kontext skleněných globulí odpovídají tomu, že se jedná o anortozitová impaktní skla,“ píší vědci ve svém článku.

To by z těchto objektů mohlo učinit měsíční obdobu pozemských útvarů zvaných tektity – sklovitých objektů velikosti oblázku, které vznikají, když se pozemský materiál roztaví, vystříkne do vzduchu a při pádu zpět ztuhne a zformuje se do koule, jako větší verze těchto drobných kuliček.

Bez prozkoumání jejich složení to nemůžeme s jistotou vědět, ale pokud se jedná o měsíční tektity, mohly by se na povrchu Měsíce vyskytovat poměrně často. Podle týmu se tak nabízejí lákavé možnosti pro budoucí výzkum.

„Jako první objev makroskopických a průsvitných skleněných globulí na Měsíci tato studie předpovídá, že takové globule by měly být hojně rozšířené po celé měsíční vysočině a poskytovat slibné cíle pro odběr vzorků k odhalení rané impaktní historie Měsíce,“ píší.

Článek popisující tento objev byl publikován v časopise Science Bulletin.

Zdroj: sciencealert.com