Litva od dubna přestala dovážet zemní plyn z Ruska a místo toho se bude moci spoléhat na dodávky z jiných zemí, aby uspokojila své energetické potřeby, oznámil v sobotu prezident země s tím, že tento krok je příkladem pro ostatní členy Evropské unie. (Foto: Flickr)

Před ruskou invazí na Ukrajinu hledala Evropská unie způsoby, jak snížit svou závislost na ruských fosilních palivech, včetně uhlí a ropy, ale zejména plynu. Téměř 40 % celkové spotřeby zemního plynu v bloku pocházelo z Ruska. Od 24. února, kdy Moskva nařídila vjezd tanků na Ukrajinu, však členské státy aktivněji hledají způsoby, jak snížit svou potřebu plynu.

„Když to dokážeme my, dokáže to i zbytek Evropy,“ uvedl v sobotu na Twitteru litevský prezident Gitanas Nauseda.

Litva je sice malá země s pouhými 2,8 milionu obyvatel a ekonomikou závislou spíše na obchodu než na průmyslu, je však největší ekonomikou pobaltských států a také členem eurozóny. Přestože ztráta Litvy jako zákazníka pravděpodobně výrazně nepoškodí Gazprom, ruskou státní energetickou skupinu, má tento krok geopolitický význam, neboť představuje precedens pro Evropskou unii.

„Myslím, že jde o symbolický krok Litvy, která se dlouhodobě snaží být v čele snižování a případně i odstraňování závislosti na ruském plynu,“ uvedla Katja Yafimava, vedoucí výzkumná pracovnice Oxfordského institutu pro energetická studia. Dodala, že Německo, Francie a Itálie nemohou podobný krok učinit snadno, protože jsou závislé na mnohem větších objemech ruského plynu a jsou vázány dlouhodobými smlouvami.

Gazprom zastavuje dodávky plynu do Evropy přes kritický plynovod

Litva sousedí s ruským územím Kaliningradu a kdysi byla plně závislá na dovozu ruského plynu – což je dědictví historie země jako součásti bývalého Sovětského svazu. Výstavba terminálu na zkapalněný zemní plyn v roce 2014 jí však umožnila začít se zbavovat závislosti na Rusku.

Minulý týden prezident Vladimir V. Putin pohrozil přerušením dodávek plynu do „nepřátelských zemí“, pokud tyto země nezačnou za dodávky platit v rublech. Evropští představitelé tento nápad odmítli, ale zůstává nejasné, jakým způsobem by mohla být tato patová situace vyřešena. Zejména Německo a Itálie jsou silně závislé na ruském plynu, ačkoli Německo si nedávno zajistilo partnerství se Spojenými státy a dalšími energeticky bohatými zeměmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval země Evropské unie, aby přestaly nakupovat plyn z Ruska, a zašel tak daleko, že vyzval Katar a další producenty energie, aby zvýšili vývoz plynu do Evropy v rámci snahy o snížení závislosti kontinentu na ruských fosilních palivech.

Začátkem letošního roku litevský ministr energetiky uvedl, že země je schopna objednat dostatek dodávek zkapalněného zemního plynu, aby uspokojila své energetické potřeby. V případě potřeby může také přijímat dodávky plynu prostřednictvím spojení s Lotyšskem.

„Jsme první zemí Evropské unie mezi dodavatelskými zeměmi Gazpromu, která získala nezávislost na dodávkách ruského plynu, a to je výsledek několikaleté důsledné energetické politiky a včasných rozhodnutí v oblasti infrastruktury,“ uvedl v sobotním prohlášení Dainius Kreivys, ministr energetiky země.

Zdroj: nyt.com