Lithium: Čisté energetické řešení se špinavým tajemstvím

Lithium je nezbytné pro přechod na čistou energii, ale jeho těžba má často závažné důsledky pro životní prostředí a zdraví. (Foto: Flickr)

Cílem začínající společnosti AlkaLi je revolučně změnit těžbu lithia s nižší ekologickou stopou a potenciálně zvýšit konkurenceschopnost USA v oblasti zpracování lithia.

Očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejících letech dramaticky vzroste, a to díky růstu počtu elektromobilů a skladování energie z obnovitelných zdrojů.

Lithium má zásadní význam pro záchranu světa před změnou klimatu – zničí však při tom životní prostředí?

Paradoxně je těžba lithia spojena s prudce negativními externalitami pro životní prostředí stejně jako s iniciativami v oblasti čisté a zelené energie. Obce, kde se lithium těží, již trpí závažnými zdravotními a ekologickými problémy, které jsou důsledkem těžby tohoto kovu, ale lithiový průmysl je teprve na začátku.

Aby se zabránilo devastaci těchto komunit, musí se něco v procesu těžby lithia drasticky a brzy změnit.

Gradiant, začínající společnost typu unicorn, která se zabývá čištěním průmyslových odpadních vod, si myslí, že má řešení tohoto rychle se rozšiřujícího problému.

Otevírá nový spin-off podnik s názvem alkaLi, jehož cílem je získávat lithium z přirozeně se vyskytujícího solného roztoku a následně jej zpracovávat pro použití v lithium-iontových bateriích pomocí nových metod. Inovativní proces společnosti „využívá pryskyřice a membrány ke snadnější extrakci lithia ze solanky, poté se spoléhá na vlastní technologii koncentrace minerálu, který se nakonec vysráží do pevné látky pro použití v bateriích,“ shrnul Forbes v nedávné zprávě.

Tým stojící za společnostmi Gradiant a alkaLi věří, že jejich převratný přístup k získávání a zpracování lithia může postavit lithiový průmysl na hlavu a vystřelit začínající AlkaLi do stratosféry.

„Poptávka po lithiu je šílená,“ citoval časopis Forbes spoluzakladatele a provozního ředitele společnosti Gradiant Prakashe Govindana. „Věříme, že jen z lithiového byznysu můžeme vytvořit miliardovou společnost, ale ta je zatím v rané fázi příjmů.“

Je pravda, že poptávka po lithiu jde strmě vzhůru a nevykazuje žádné známky zastavení. Zpráva časopisu Popular Mechanics z roku 2023 vypočítala, že „elektrifikovaná ekonomika bude v roce 2030 pravděpodobně potřebovat 250 000 až 450 000 tun lithia“. Pro srovnání: „V roce 2021 se na světě vyrobilo pouze 105 – nikoli 105 000 – tun.“

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) tento astronomický rozsah růstu potvrzuje. Její zpráva o lithiu za rok 2022 odhaduje, že poptávka po lithiu jen pro výrobu baterií se v průběhu desetiletí mezi lety 2020 a 2030 zvýší desetinásobně. Tyto baterie budou mít zásadní význam pro celosvětový přechod na čistou energii pro napájení elektrických vozidel a také pro ukládání proměnlivé obnovitelné energie vyráběné ze sluneční a větrné energie.

Masivní růst poptávky po lithiu však provází několik problémů.

Prvním z nich je již zmíněný dopad těžby a získávání lithia na životní prostředí. Těžba lithia je obvykle extrémně náročná na spotřebu vody – podle zprávy časopisu WIRED z roku 2018 je k vytěžení jedné tuny lithia zapotřebí přibližně 500 000 litrů vody. Krutou ironií je, že lithium se často nachází a těží v oblastech s extrémním nedostatkem vody, jako je například takzvaný „lithiový trojúhelník“ v Jižní Americe, který se překrývá s Atacamou, nejsušší pouští na světě. Těžba v solných jezírkách navíc představuje potenciální hrozbu kontaminace stávajících, vzácně omezených zásob vody.

Chemikálie používané při těžbě lithia jsou navíc velmi toxické. „Uvolňování těchto chemikálií prostřednictvím výluhů, úniků nebo emisí do ovzduší může poškodit komunity, ekosystémy a produkci potravin,“ uvádí se v nedávné zprávě mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. „Těžba lithia navíc nevyhnutelně poškozuje půdu a způsobuje také kontaminaci ovzduší.“

V neposlední řadě představuje lithiový průmysl ve své současné podobě klíčové geopolitické problémy. Zatímco většina lithia se těží v Austrálii a Jižní Americe, téměř veškeré zpracování lithia probíhá v Číně, což vytváří potenciálně nebezpečnou koncentraci důležitého dodavatelského řetězce.

Společnost AlkaLi tvrdí, že její metoda těžby a zpracování lithia má nižší vodní a uhlíkovou stopu než typické metody a že je navíc o 50 % levnější. To znamená, že možná našli nejen způsob, jak snížit škody na životním prostředí, které hrozí způsobit boom lithia po celém světě, ale také umožnit Spojeným státům, aby se nakonec staly konkurenceschopnými vůči Číně – což je cíl, o který USA zoufale usilují.

Zdroj: oilprice.com