Krycí jméno „Krasnow“? Trump byl prý agent KGB

Bývalý důstojník KGB tvrdí, že Donald Trump byl v roce 1987 naverbován sovětskou tajnou službou. Co se za tímto senzačním tvrzením skrývá? (Foto: Flickr)
Podezření ohledně údajného napojení Donalda Trumpa na ruské zpravodajské služby je živeno již několik let: bývalý důstojník sovětské rozvědky veřejně prohlásil, že Trump byl před téměř 40 lety naverbován KGB. S tímto tvrzením přišel Alnur Mussajev, který po zániku SSSR udělal kariéru v rodném Kazachstánu. Tvrdí, že Trump po naverbování vystupoval v KGB pod krycím jménem „Krasnov“.
Mussajevova tvrzení jsou součástí historie opakovaných obvinění, která nebyla nikdy prokázána. V současné době padají na obzvláště úrodnou půdu. Je to proto, že Trumpovy kroky – jak v oblasti domácí, tak zahraniční politiky – vyvolávají pobouření a kritiku:
Demokraté, média, občanská společnost i republikáni, kteří Trumpovi oponují, ho obviňují, že chce z USA udělat autoritářský stát. Pokud jde o jeho politiku vůči Ukrajině, Trump v poslední době opakovaně přejímá narativy a požadavky ruské vlády. Například ukrajinského prezidenta opakovaně označil za diktátora a uprostřed války vyzval k novým volbám.
V Musajevově domovském Kazachstánu však o jeho výpovědi panují pochybnosti. V USA časopis „Daily Beast“ smazal článek o této události několik hodin poté, co vyšel. Kdo je však muž, který zřejmě poměrně neohroženě vznáší tato konkrétní obvinění? Mohlo by na příběhu něco být?
Výbušnou informaci lze nalézt v Musajevově příspěvku na Facebooku – a vlastně není úplně nová: Musajev odkazuje na podobný příspěvek z roku 2018. Kazašskému zpravodajskému důstojníkovi je nyní 71 let. A jeho jméno vyvolává rozruch, přinejmenším v Rakousku: Kvůli Musajevovi se tato alpská země již stala místem, kde se odehrávají operace kazašské rozvědky, do nichž je zapojen.
Jednalo se o pokus o Musajevův únos v červenci 2008. S pomocí jeho šoféra se mu i jeho zraněnému společníkovi podařilo uprchnout. Existovalo podezření, že Musajev měl být násilím převezen do Kazachstánu, protože se svým přítelem Rachatem Alijevem, bývalým velvyslancem Kazachstánu a bývalým zetěm tehdejšího kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva ve Vídni, upadl ve své vlasti v nemilost.
Oba byli z Kazachstánu obviněni z vraždy, ale Rakousko je odmítlo vydat. Obviněním z Kazachstánu neuvěřilo ani v procesu s Musajevem: vyneslo osvobozující rozsudek. V procesu proti jeho zmařeným únoscům pak vyšlo najevo, že jedním z pachatelů byl mladý Kazach z Německa a mužem, který stál za zločinem, byl rada kazašského velvyslanectví v Berlíně.
Musajev je ve své vlasti stále hledán pro velezradu. Od roku 1997 stál v čele kazašské národní vnitřní zpravodajské služby (KNB). KNB byla zřízena po rozpadu SSSR s lidmi z bývalé KGB. Musajev vstoupil do této služby v roce 1979 ve věku 25 let. V polovině osmdesátých let se tento agent zřejmě díky své práci zúčastnil také dvouleté speciální mise v Iráku.
Po návratu odtud prý v nové roli získal výbušné poznatky o Trumpovi. Podle ruského listu Lenta pracoval v letech 1986-1989 v ústředí ministerstva vnitra SSSR. Sám ve svém článku píše, že pracoval v 6. oddělení KGB v Moskvě. Jeho hlavním úkolem tam byl nábor špionů a zdrojů mezi podnikateli z kapitalistických zemí. „Právě v tomto roce naše oddělení naverbovalo čtyřicetiletého podnikatele z USA – Donalda Trumpa,“ píše Mušajev.
Kromě amerických médií se Musajevových tvrzení chopila také ukrajinská média. Ruská média naopak o jeho tvrzeních mlčí. V jeho domovském Kazachstánu se proti němu ohradil proruský historik a politolog. Zprávy o Musajevovi jsou „globální cirkusovou show“, vysvětluje Daniyar Ashimbayev v novinách „Kursiv“. Vyvolává více otázek než odpovědí. Ašimbajev je považován za stoupence ruské invaze na Ukrajinu.
Ašimbajev tvrdí, že 6. ředitelství bylo odpovědné za ekonomickou bezpečnost, a nikoli za nábor cizinců. O tom je však dnes těžké polemizovat: „Musajev může tvrdit, že to byla tajná část jeho práce,“ říká Ašimbajev. Kazašský novinář však obrací karty: Musajev se možná chtěl jen zviditelnit. Mohlo však jít i o politické motivy: „Možná ho požádal některý z jeho evropských kontaktů, aby dělal poskoka.“
Bývalý muž tajné služby stále pěšákem? V každém případě se zdá, že Musajevova politická pozice je jasná. „Kazaši musí podpořit Ukrajinu ve válce proti okupantům, bojuje za svobodu Kazachstánu!“ napsal Musajev v příspěvku na Facebooku o ukrajinském velvyslanectví v Kazachstánu.
Podrobnosti o údajném agentu Trumpovi lze v minulosti nalézt také na jeho webových stránkách. Novinkou je, že používá pseudonym „Krasnow“. V předchozích příspěvcích však již údajné podrobnosti odhalil: KGB se údajně zaměřila na Trumpa během jeho návštěvy Moskvy a Leningradu v roce 1987 a vybízela ho ke vstupu do politiky.
Musajev rovněž naznačil, že Trumpův osobní spis byl vyjmut z archivu ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), nástupnické organizace KGB. Nyní je v držení blízkého důvěrníka Vladimira Putina. Musajev rovněž informoval o předchozích pokusech o atentát na svou osobu a naznačil, že by ho znalost těchto citlivých informací mohla ohrozit.
Sám Musajev si uvědomuje, jak neuvěřitelný příběh to vlastně je: „V práci zpravodajských služeb, stejně jako v životě, je možné všechno, i ty nejdivočejší a nejneuvěřitelnější věci. Například verbování budoucích hlav států, a dokonce i prezidenta Spojených států.“ Hollywoodský filmový průmysl je plný podobných příběhů. „Ale předpokládat, že prezident Spojených států je špionem a vlivovým agentem nepřátelského státu, to už přesahuje i Hollywood,“ napsal Mussajev.
Zdroj: t-online.de